Sledování účinků rázové vlny v léčbě tendinopatie patelární šlachy (Skokanského kolene) u sportovců

Abstract

Diplomová práce se zaměřuje na sledování účinku nízkoenergetické fokusované rázové vlny (ESWT) v léčbě tendinopatie patelární šlachy (Skokanského kolene) u sportovců starších 18 let s jednostrannou symptomatikou. V kapitole Současný stav jsou uvedeny základní informace o klinicky relevantní anatomii, kineziologie a biomechaniky patelární šlachy. Dále jsou zde uvedeny stěžejní informace o samotné tendinopatii patelární šlachy, její etiologie, patofyziologie, možnosti léčby a diferenciální diagnostika. Následně je v práci stručně charakterizována ESWT, její fyzikální principy, parametry, způsoby aplikace, různé druhy generátorů, žádoucí a nežádoucí účinky, indikace a kontraindikace. Kapitola Metodika je z části věnována diagnostickým postupům, které byly využity na základě odborné rešerše literárních zdrojů. Dále je zde uveden popis zapůjčeného poměrně nového programu pro kvantitativní rozbor mikromorfologické analýzy šlachy, fungující na principu prostorové frekvenční analýzy (SFA). V Metodice je také charakterizován samotný přístroj fokusované ESWT a zvolené parametry aplikace. Po podepsání informovaného souhlasu s podmínkami zařazení do výzkumu a po důkladném vstupním vyšetření, bylo vybráno 14 sportovců s jednostrannou symptomatikou patelární tendinopatie. Druhá asymptomatická dolní končetina sloužila pro referenční hodnoty. Probandům byla celkem čtyřikrát aplikována nízkoenergetická fokusovaná ESWT s předem stanovenými parametry. Klinické vyšetření zahrnovalo hodnocení bolesti na NRS v námi daných situacích a při zátěžových testech šlachy, palpační vyšetření a vyplnění VISA – P dotazníku. Uvedené testy byly provedeny při vstupním vyšetření, po poslední aplikaci ESWT (4. týden) a s tří měsíčním odstupem od poslední intervence ESWT (po 16. týdnu od poslední aplikace ESWT). Při vstupním a výstupním vyšetření bylo také provedeno USG, kde byla změřena tloušťka šlachy ve třech místech, zhodnocena echostruktura šlachy a byl vytvořen snímek pro následnou mikromorfologickou analýzu pomocí SFA. V kapitole Výsledky jsou mezi sebou porovnávána data ze všech vyšetřeních. Následně z nich byla vytvořena statistická analýza pro prezentaci výsledků. Z výsledků lze soudit, že nízkoenergetická fokusovaná ESWT po čtyřech aplikacích statisticky významně ovlivnila symptomatologii patelární tendinopatie (stupeň bolesti a VISA – P skóre). Dále měla pozitivní vliv na makromorfologii a mikromorfologii šlachy (tloušťka šlachy a uspořádání kolagenních vláken).

This master thesis focuses on the observation of the effects of the low energy-focused shock wave therapy (ESWT) on the treatment of patellar tendinopathy (Jumper’s knee) in athletes over 18 years of age with unilateral symptomatology. Basic information on clinically relevant anatomy, kinesiology, and biomechanics of the patellar tendon is provided in the Current State chapter. Following the key information on the patellar tendinopathy itself, its etiology, pathophysiology, treatment options, and differential diagnosis. Subsequently, the physical principles of ESWT, parameter settings, different types of generators, side effects, main indications, and contraindications are briefly characterized in the chapter. The Methodology chapter deep dives into relevant diagnostic procedures based on literature research. Further, a new program on quantitative analysis of tendon micromorphology operating on the principles of spatial frequency analysis (SFA) is presented in this chapter. A specific description of chosen application parameters and focused ESWT device itself are also recognized in the Methodology chapter. Fourteen athletes were recruited with unilateral symptomatic patellar tendinopathy based on thorough initial examination and their signed informed consent. The second asymptomatic knee served as a reference variable. A total of four applications of ESWT were deployed to the probands. Clinical examination included pain assessment which was determined on the NRS in different types of situations and a completion of the VISA – P questionnaire. These tests were performed during week 0, week 4, and after week 16 of the investigation. USG together with SFA assessment of the macroscopic and microscopic structure of the tendon was performed at the initial as well as last examination. In the final part of the thesis, data from all examinations were compared with each other, and statistically analyzed. From these results it can be concluded that four applications of low–energy focused ESWT on the tendinopathic patellar tendon affected the symptomatology (level of pain and VISA-P score) as well as macroscopic (tendon thickness) and microscopic (arrangement of collagen fibers) structure of the patellar tendon.