Rozdílné přístupy při léčbě hallux valgus ve fyzioterapii

Abstract

Tato bakalářská práce se zabývá problematikou hallux valgus a porovnáním dvou přístupů k tomuto problému - korekčního tejpování a kinezioterapie se zahrnutými mobilizačními prvky. Členěna je na dvě základní části - část teoretickou a část speciální. Teoretická část pojednává o anatomii a kineziologii nohy se zaměřením na palec, který je při této diagnóze zasažen. Dále se zde zabýváme i ontogenetickým vývojem, funkcemi nohy a chůzí. Největší část je věnována právě deformitě hallux valgus, její charakteristice, diagnostice, prevenci, etiologii a patogenezi, a v neposlední řadě jejím vlivem na posturu. Poté jsou uvedeny možnosti konzervativní a operační terapie, které jsou využívány u této diagnózy. V části metodiky jsou vypsány všechny vyšetřovací metody a postupy, které byly využity ve výzkumu této práce. Pro ověření efektivity terapie byl využit přístroj Zebris spolu s kineziologickým vyšetřením. Speciální část zahrnuje 10 vstupních vyšetření každého z pacientů. Ti jsou rozděleni do dvou skupin A a B. Skupina využívala klasickou kinezioterapii se cviky zaměřenými právě na hallux valgus, doplněnou o mobilizační prvky. Skupina B využívala korektivního tejpování. Kapitolu výsledků tvoří rozbory s výstupními daty pacientů. Tato data jsou porovnána se vstupními a prezentována formou tabulek a grafů. Ze výstupních výsledků vyplynulo, že skupina A, aktivně cvičící, dosáhla lepších výsledků při testování svalové síly m. abductor hallucis, dále při měření rozsahů pohybů v MTP kloubu palce. Přístroj Zebris prokázal zlepšení zapojení palce na reportech stoje a chůze a zlepšilo se rozložení tlaků při stoji. Naopak tejpovací skupina B měla lepší výsledky v případě měření úhlu halluxu valgu. Svalová síla a pohyblivost v kloubu se u této skupiny výrazně nezměnily. U této skupiny nebyly na přístroji Zebris pozorované výraznější změny v porovnání se cvičící skupinou A. V kapitole diskuze jsme podrobněji rozebrali veškeré výsledky a porovnávali je s jinými autory. Jsou zde také zhodnoceny efekty obou terapií. V závěru jsme posoudili splnění cílů práce.

This Bachelor's thesis deals with the issues of hallux valgas and a comparison between two different therapies - kinesiotaping and kinesiotherapy with the mobilization elements involved. This work is split into two parts - theoretical and specialist. The theoretical part talks about the anatomy and kinesiology of the foot, focused on the big toe, which is included in the diagnosis. Further we will discuss ontogenetical developments, functions of the foot and walking. The main focus will be concentrated on deformaties of the hallux valgus, its characteristics, diagnosis, etiology and patogenetics . We will also aim at the prevention of this diagnosis and lastly its influence on posture. Then there are detailed different options of conservative and operational therapy, which are used in this diagnosis. In the methodical part are detailed all the examination methods and procedures, which were used in the experiments for this work. To gauge the effectiveness of the therapy we used the Zebris equipment together with kinesiological examinations. The specialist part includes 10 entrance examinations for each of the patients, split into two groups A and B. Group A used classic kinesiotherapy with exercises aimed at the hallux valgus complemented by mobility elements. Group B used corrective taping. The chapter of results consists of analyses with output data of each patient. These data are compared with the input and presented in table and graph formats. There is also a comparison between both therapies based on the reports generated by Zebris. The output results showed that group A, actively training, achieved better results in testing the muscular strength of the abductor hallucis muscle, as well as in measuring the range of motion in the MTP joint of the thumb. The Zebris showed improved thumbprint on standing and walking reports and improved pressure distribution while standing. In contrast, taping group B had better results at measuring the hallux valgus angle. Muscle strength and joint mobility did not change significantly in this group. Also no significant changes were observed on the Zebris in this group compared to group A. In the discussion chapter we analyzed in detail all the results and compare with other sources. There is also a critique of the effects of both methods. In closing we evaluated the fulfilment of the aims of the project.