Experimentální studium hydrátů CO2 pro možné využití v energetice
An experimental study of the CO2 hydrates for possible applications in energy engineering
Typ dokumentu
diplomová prácemaster thesis
Autor
Sergey Chistyakov
Vedoucí práce
Bartoš Ondřej
Oponent práce
Opatřil Jan
Studijní obor
EnergetikaStudijní program
Strojní inženýrstvíInstituce přidělující hodnost
ústav energetikyPráva
A university thesis is a work protected by the Copyright Act. Extracts, copies and transcripts of the thesis are allowed for personal use only and at one?s own expense. The use of thesis should be in compliance with the Copyright Act http://www.mkcr.cz/assets/autorske-pravo/01-3982006.pdf and the citation ethics http://knihovny.cvut.cz/vychova/vskp.htmlVysokoškolská závěrečná práce je dílo chráněné autorským zákonem. Je možné pořizovat z něj na své náklady a pro svoji osobní potřebu výpisy, opisy a rozmnoženiny. Jeho využití musí být v souladu s autorským zákonem http://www.mkcr.cz/assets/autorske-pravo/01-3982006.pdf a citační etikou http://knihovny.cvut.cz/vychova/vskp.html
Metadata
Zobrazit celý záznamAbstrakt
V současné době lidstvo se zabývá problematikou globálního oteplovaní a znečišťovaní životního prostředí. Částečně by bylo možné zkusit to vyřešit skladováním emisních plynu (CH4,CO2) ve tvaru hydrátů. První hydrát byl vytvořen Josephem Priestley v roce 1778, který probublával SO2 skrz vodu a pojem Hydrát byl zaveden až v 1811 r. anglickým chemikem Davem Humphry. Na začátku širokého rozvoje plynového průmyslu, hydráty byly nežádoucím, vedlejším produktem ucpávající plynovodní potrubí. Na základě provedených výzkumů byly stanoveny způsoby určení rovnovážných podmínek vzniku hydrátů a jejich fyzikální vlastnosti. Během výzkumu bylo stanoveno, že hydráty mají velmi dobré skladovací vlastnosti. Z daného hlediska lze plynové hydrát považovat jako dopravní látku anebo jako uložiště skleníkových plynů. Currently, humanity is addressing the issue of global warming and environmental pollution. Partially, one could try to solve this problem by storing the emission gases (CH4, CO2) in the form of hydrates. The first hydrate was created by Joseph Priestley in 1778, which passed SO2 through water, and the term Hydrate was introduced in 1811 by the English chemist Dave Humphrey. At the beginning of the widespread development of the gas industry, hydrates were an undesirable by-product of clogged gas pipelines. Based on the research, methods for determining the equilibrium conditions for the formation of hydrates and their physical properties were presented. In the course of research, it was found that hydrates have very good storage properties. From this point of view, gas hydrate can be considered as a transport substance or as a storage of greenhouse gases.
Zobrazit/ otevřít
Kolekce
- Diplomové práce - 12115 [207]