Problematika zvládání násilí na stadionech v rámci krizového řízení

Abstract

Obsahem mé bakalářské práce je problematika psychologie davu, konkrétně diváckého násilí na stadionech z pohledu krizového řízení. Tedy přinést celistvý pohled na problematiku násilí na sportovních akcích. Práce je zaměřena na zjištění motivace k sympatizování se skupinami, jako jsou ultras, hooligans a rowdies. Na zmapování důvodu návštěvy sportovních akcí, stavu bezpečnosti na sportovních stadionech a zjištění povědomí o projevech hooligans. V části teoretické jsou vymezeny a popsány základní pojmy, které se týkají oblasti psychologie a krizového řízení. Dále je charakterizována psychologie davu, rozdělení a popsaní diváků na fotbalových stadionech a samotné opatření proti diváckému násilí. V části výzkumné jsou jasně vymezeny cíle a hypotézy a následně objasněny metody a výzkumný vzorek. Empirický výzkum měl za cíl zjistit, za jakého fotbalového diváka se respondenti považují a zda souhlasí s tvrzením, že projevy skupin hooligans patří ke sportovním akcím. Zjistit, zdali diváci v publiku využívají anonymitu davu k uvolnění svých emocí, popřípadě zjistit pocit či úroveň bezpečnosti a povědomí diváků o aktivitách skupin ultras, hooligans a rowdies. Výsledná data jsou přehledně zpracována pomocí grafů a tabulek. V diskuzi je vykonáno porovnání námi zpracovaných výsledků s jinými výsledky dalších autorů. Závěrem jsou shrnuty všechny výsledky a cíle práce.

My Bachelor Thesis focuses on the issues of Crowd psychology, namely, spectator violence at stadiums, from the viewpoint of crisis management. In other words, an integrating view of violence at stadiums. The thesis tries to identify incentives for supporting groups like ultras, hooligans, and rowdies, describe reasons for attending sports events, study security at stadiums, and survey awareness about hooligan manifestations. The theoretic part defines and describes the basic notions concerning psychology and crisis management, characterises the crowd psychology, classification and description of spectators at football stadiums, and measures taken to prevent spectator violence. The research part clearly defines the methods and the survey sample. Our empirical survey was aimed at finding out what type of a spectator the respondent classifies him/herself and whether s/he agrees with a statement that hooligan manifestations are inseparable form sports events; whether spectators make use of anonymity to release their emotions, and possibly at establishing the level of security and awareness of activities pursued by such groups as ultras, hooligans, and rowdies. The resulting data are processed into the form of charts and tables. Our discussion compares our results with those of other authors. In the conclusions, all goals and results of the thesis are summed up.