Metody testování lepených spojů.

Abstract

Lepidla jsou jedním ze způsobů spojování dílů do sestav. Mají široké využití v průmyslu a proto je nutná řádná znalost vlatsností jdnotlivých lepidel. Protože je potřeba, aby při testování jdnotlivých vlastností byly porovnatelné výsledky prováděné na jiných pracovištích, byly zavedeny normy, které stanovují podmínky testování a příprav vzorků. V této práci budou v teoretické části rozebrány a porovnány některé normy zabývající se danou problematikou. V Experimentální části bude podle normy EN 1465 porovnáno šest lepidel vhodných pro lepení kovu (hliník) s plastem (polyethylen), dále pak porovnání vlivu plazmově upaveného a neupraveného povrhu polyethylenu na pevnost spoje.

Adhesives are means for creating part assemblies with a wide scale of use in industry and therefore a proper knowledge of adhesive properties is necessary. For it is propitious that when a property is tested, results from different test performers are comparable, standards for various testing methods were established. In theoretical part a few of standards that relate to this topic are summarized and compared. In experimental part six adhesives suitable for bonding of polyethylene to aluminium will be tested and compared according to the EN 1465 standard, also influence of plasma surface treatment of polyethylene on adhesive bond strength will be examined.