Význam triage na dětském urgentním přijmu

Abstract

Zdravotničtí záchranáři, ale i lékaři urgentní medicíny, mají podstatně méně zkušeností s kritickými a závažnými stavy u dětí oproti dospělým pacientům. Tato nejistota může vést jak ke snížené kvalitě ošetření, ale i k nesprávnému určení priority dětských pacientů při třídění. Cílem této práce je zjištění důležitosti třídění pacientů na dětském urgentním příjmu. Teoretická část se zabývá historií a systémy triage používaných v praxi. Dále autorka vysvětluje základní používané pojmy a popisuje strukturu dětského urgentního příjmu. Praktická část pak obsahuje data z FN Motol, která jsou zpracována analýzou dokumentace a dále pomocí deskriptivní statistiky. Výsledky jsou porovnány a zhodnoceny ve smyslu undertriage a overtriage. Nadhodnocení je dle očekávaní nejčastější a podhodnocení se vyskytuje v ojedinělých případech. Porovnání výsledků před a po zavedení formalizovaného systému třídění neprokázalo signifikantní rozdíl.

Both paramedics and emergency physicians have significantly less experience with critical and severe conditions in children compared with adult patients. This uncertainty can lead to lower quality of care and also to incorrect prioritization of paediatric patients during the triage process. The aim of this thesis is to inquire the importance of triage at the peadiatric emergency department. Theoretical part deals with history of triage and with triage systems used in practice. Then the author explains basic terms and describes the structure of paediatric emergency department. The practical part contains data from Motol University Hospital processed by documentation analysis and by descriptive statistics. The results are compared and evaluated as overtriage and undertriage. Overtriage is more frequent as supposed and undertriage is rare. The comparison of results before and after the formalized triage system was implemented didn´t show any significant difference.