Fungování psychologické pomoci v době nouzového stavu způsobeného koronavirem

Abstract

Cílem této práce bylo vymezit dopady pandemie způsobené koronavirem na krizové interventy a poskytovatele psychologické pomoci, tj. zmapovat typy a dostupnost psychosociálních služeb a také potřeby klientů. Tato práce popisuje jednotlivé krizové stavy obecně a také krizové stavy, které již byly v ČR vyhlášeny. Dále jsou podrobněji popsána specifika nouzového stavu vyvolaného koronavirem. Zde jsou uvedeny počty infikovaných osob od prvního dne vyhlášení nouzového stavu způsobeného virem Covid-19 dle WHO až po současnost. Práce pokračuje popisem psychických obtíží spojených s pandemií coronaviru, vymezuje reakce na stres a zátěž a definuje typické psychické následky prožitých stresů. Rovněž se zabývá problematikou nejrizikovějších kategorií obyvatelstva. Navazující část pojednává o odborné psychologické pomoci, popisuje její typy a dostupnost krizových interventů včetně krizových telefonních linek. Objasňuje rovněž metody zvládání stresu při krizových situacích. Specifika poskytování psychologické pomoci v době pandemie způsobené koronavirem byla zkoumána metodou expertních rozhovorů. V rámci explorace byla využita technika semistrukturovaného rozhovoru doplněná o prvky hloubkového interview. Jde o metody, které jsou využívány pro získávání poznatků o jevech, které nejsou zatím blíže empiricky prozkoumány. Rozhovory s poskytovateli psychologické pomoci byly zaznamenány, přepsány a vyhodnoceny pomocí prvků obsahové analýzy. Po vyhodnocení pěti rozhovorů s odborníky z řad soukromých psychologů a krizových interventů bylo zjištěno, že pandemie koronaviru způsobila vznik nových nebo dekompenzaci již stávajících psychických obtíží. U široké veřejnosti se začaly více objevovat pocity úzkosti z neznáma, deprese, ztráta motivace, partnerské konflikty, problémy v rodinách a obavy z nemoci. Postupem času se obtíže rozšířily na strach z budoucnosti, úzkost z nejistoty, existenční a finanční problémy, obavy ze ztráty zaměstnání, úzkost z izolace a samoty, panické obtíže, strach ze smrti, depresivní stavy, pocity rezignace, ztráta blízkých, frustrace, vyčerpáni, abúzus a poruchy spánku. V lidech se probudila nedůvěra, ztráta motivace, sebevražedné myšlenky, obavy z očkování, jeho vedlejších účinků a nedostatku vakcín. Důraz byl kladen také na pracovníky ve zdravotnictví. Vlivem vysoké pracovní zátěže, kterou sebou pandemie přinesla, byla využívána psychoterapie z důvodů únavy, vyčerpání, přetížení, zoufalství, propadů nálad, vyhoření, obav o své zdraví a z nakažení rodiny a blízkých. Také docházelo k dekompenzaci dlouhodobých obtíží jako úzkost, deprese a obsedantně kompulzivní poruchy. Nárust problémů se projevil i v pracovním kolektivu, v partnerských vztazích a rodině. Nedostatek OOP, vztek na vedoucí pracovníky a na vládu vyvrcholil v nárust tenze a podrážděnost. Z rozhovorů také jednoznačně vyplynulo, že situace ohledně pandemie byla podceňována, nebyl kladen dostatečný důraz na poskytování psychoterapie a mnoho psychických symptomů a onemocnění se v budoucnu ještě projeví. Ústup pandemie si sebou ponese dlouhodobé následky jak pro veřejnost, tak pro zdravotnické pracovníky.

The aim of this work was to define the effects of a coronavirus pandemic on crisis interventions and providers of psychological assistance, such as to map the types and availability of psychosocial services as well as the needs of clients. This work describes the individual crisis situations in general also crisis situations that have already been declared in the Czech Republic. The specifics of the coronavirus-induced emergency are described in more detail below. Here are the numbers of infected people from the first day of the declaration of a state of emergency caused by the Covid-19 virus according to the WHO to the present. The work continues with a description of the psychological problems associated with the coronavirus pandemic, defines the reactions to stress and stress, defines the typical psychological consequences of experienced stress. It also deals with the issue of the most risk categories of the population. The following part deals with professional psychological help, describes types and availability of crisis interventions, including crisis telephone lines. It also explains the methods of coping with stress and crisis situations. The specifics of providing psychological help during a coronavirus pandemic were investigated by the method of expert interviews. The exploration used the technique of semi-structured interview supplemented by elements of in-depth interview. These are methods that are used to gain knowledge about phenomena that have not yet been explored in more detail empirically. Interviews with psychological care providers were recorded, transcribed and evaluated using elements of content analysis. After evaluation of five interviews with experts from private psychologists and crisis interventions, it was found that the coronavirus pandemic caused new or decompensated pre-existing mental health problems. Feelings of anxiety from the unknown, depression, loss of motivation, partner conflicts, family problems and fears of illness began to appear more and more among the general public. Over time, the difficulties spread to fear of the future, anxiety about insecurity, existential and financial problems, fear of losing a job, anxiety of isolation and loneliness, panic problems, fear of death, depression, feelings of resignation, loss of loved ones, frustration, exhaustion, abuse and sleep disorders. People woke up to distrust, loss of motivation, suicidal thoughts, fear of vaccination, its side effects and lack of vaccines. Emphasis was also placed on health care workers. Due to the high workload that the pandemic brought, psychological help was used due to fatigue, exhaustion, overload, despair, mood swings, burnout, concerns about one's health and the infection of family and loved ones. Long-term problems such as anxiety, depression and obsessive-compulsive disorder have also been decompensated. The increase in problems was also reflected in the work team, in partnerships and in the family. The lack of personal protective equipment, anger at executives and the government culminated in an increase in tension and irritability. The interviews also clearly showed that the situation regarding the pandemic was underestimated, insufficient emphasis was placed on the provision of psychotherapy, and many mental symptoms and illnesses will manifest themselves in the future. The retreat of the pandemic will have long-term consequences for both the public and healthcare professionals.