Posouzení možnosti korekce presbyopie u hypermetropů implantací monofokální nitrooční čočky

Abstract

Presbyopie je globální problém, se kterým se dnes a denně potýká značná část světové populace. Cílem práce bylo posoudit možnost implantace monofokální nitrooční čočky hypermetropickým pacientům pro korekci presbyopie. Dalším dílčím cílem této práce bylo posoudit potenciální faktory, které by mohly efektivitu tohoto způsobu korekce ovlivňovat. Byly posuzovány 2 skupiny pacientů s implantovanou monofokální nitrooční čočkou, měřeno bylo patnáct očí u 9 hypermetropických pacientů a šest očí u 4 emetropických pacientů. Pacientům byla pooperačně provedena defokusační křivka, ze které je patrná hloubka ostrosti pacientů, dále měření na přístroji iTrace, ze kterého jsme získali hodnoty o šířce zornice, velikostech aberací vyšších a nižších řádů a dalších parametrech. Průměrná hloubka ostrosti u hypermetropických pacientů vyšla 2,93 D a u emetropických pacientů 2,0 D. Defokusační křivky emetropů vykazovaly rychlý a strmý průběh do bodu nejvyšší zrakové ostrosti a poté opět rychlý spád. Naopak křivky hypermetropů měly pozvolnější průběh a vrchol z nich nebyl tolik patrný. Hypermetropové vykazovali lepší vidění na blízkou a střední vzdálenost, emetropové pro tyto případy potřebují brýle. Jako potenciální faktory, které mohly u hypermetropů přispět k lepšímu vidění na blízko, jsme vyhodnotili věk, šířku zornice, sférickou aberaci, zbytkový astigmatismus (proti pravidlu) či komu. U některých pacientů by tak implantace jednoohniskové IOL mohla být vhodným řešením korekce presbyopie, ale nepodařilo se odhalit faktory, které tuto možnost ovlivňují.

Presbyopia is a global issue that a lot of people around the world have to face these days. The aim of this study was to assess the possinility of implantation of a monofocal intraocular lens in hyperopic patients for the presbyopia correction. Another partial goal of this work was to assess potential factors that could affect the effectiveness of this method of correction. Two groups of patients with implanted monofocal intraocular lenses were evaluated, fifteen eyes were measured in 9 hypermetropic patients and six eyes in 4 emetropic patients. The patients underwent a defocusing curve after surgery, from which the depth of field of patients can be seen, as well as measurements on the iTrace device, from which we obtained values like pupil diameter, the sizes of higher and lower order aberrations and other parameters. The average fepth of field in hypermetropic patients was 2.93 D and in emetropic 2.0 D. The defocus curves of emetropes show a fast and steep course to the point of highest visual acuity and then again a rapid slope. In contrast, the curves of hypermetropes run more slowly and the peak of them was not so clear. Hypermetropes showed better near and medium vision while emetropes need glasses for these cases. We evaluated age, pupil diameter, spherical abberation, residual astigmatism (against the rule) or coma as potential factors that contribute to better near vision in hypermetropes. Thus, in some patients, implantation of a monofocal IOL could be a suitable way for presbyopia correction, but we were not able to find which factors affect that.