Parametry ovlivňující poškození plasmidové DNA ionizujícím zářením

Abstract

Přestože jsou škodlivé účinky ionizujícího záření na živý organizmus známé téměř od objevu paprsků X, stále nejsou detailně prostudovány mechanizmy radiačního poškození způsobeného těžkými nabitými částicemi vyskytujícími se přirozeně ve vesmíru nebo používanými v radioterapii. Tato práce se zaměřuje na studium výtěžků jednoduchých (SSB - single strand breaks) a dvojných (DSB - double strand breaks) zlomů na dvoušroubovici plasmidové DNA ozářené zářením 60Co, urychlenými těžkými ionty neonu s energií 400 MeV/u a železa s energií 500 MeV/u. Plasmid DNA může sloužit jako zjednodušený model buňky bez přítomnosti reparačních procesů, které by se odehrávaly v živém organismu. Výsledky byly sledovány v závislosti na různé koncentraci a délce plasmidů, různé koncentraci vychytávače hydroxylových radikálů Tris (2-amino-2-hydroxymethyl-propan-1,3-diol) a různých hodnotách lineárního přenosu energie.}

Even though the harmful effects of ionizing radiation on a living organism are known almost since the discovery of X rays, little is known about the radiation damage mechanism caused by heavy charged particles occurring naturally in space or used for radiotherapy. This work focuses on the study of single strand break (SSB) and double strand break (DSB) yields on the double helix plasmid DNA irradiated with 60Co radiation and accelerated heavy Ne ions with energy of 400 MeV/u and Fe ions with energy of 500 MeV/u. Plasmid DNA can serve as a simplified model of a cell without the presence of repair mechanisms which would take place in a living organism. Results were obtained using different length and concentration of plasmids, different concentration of the hydroxyl radical scavenger Tris (2-amino-2-hydroxymethyl-propan-1,3-diol), and various values of linear energy transfer. }