Vliv velikosti vzorku na konečnou hodnotu smrštění betonu

Abstract

Určení konečné hodnoty smrštění betonu při vysychání je velmi obtížný úkol. Způsoby výpočtu nabízené v normách a predikčních modelech se velmi liší, stejně jako výsledky, ke kterým tyto výpočty vedou. Velmi problematická je i predikce konečné hodnoty na základě krátkodobých měření, která postihnou pouze počáteční vývoj smršťování. Nabízí se možnost využití velmi malých vzorků, u nichž je proces smršťování ukončen v rozumném časovém horizontu. K tomu je však nezbytná znalost vlivu velikosti prvku na konečnou hodnotu smrštění. Z tohoto pohledu jsou v práci analyzovány nejrozšířenější normy a predikční modely pro popis dlouhodobého chování betonu, experimentální data a pokročilé numerické simulace s různými alternativami materiálového modelu založeného na teorii solidifikace a mikropředpětí.

To determine the ultimate value of drying shrinkage of concrete is a very difficult task. The calculation procedures as well as their results are very different among the most widely used design codes and prediction models for the long-term behavior of concrete. Extrapolation of the ultimate value of drying shrinkage from short term measurements which capture only its initial evolution is also very problematic. An unexplored option is to use the measurements on very small specimens where the drying process is terminated within a reasonable time period. In order to be able to do that, it is essential to know the size-effect on drying shrinkage. From this perspective, this thesis analyzes and compares the most widely used design codes and prediction models, the experimental data, and the results of the advanced finite element simulations employing different alternatives of the constitutive model based on the Microprestress-Solidification theory.