Radiační mimořádné události a radiologické události v radiodiagnostice

Abstract

Tato práce se zabývá problematikou radiačních mimořádných událostí a radiologických událostí v radiodiagnostice. V teoretické úvodní části jsou stručně popsány vlastnosti ionizujícího záření z fyzikálního hlediska a jeho biologické účinky, jednotlivé druhy zdrojů ionizujícího záření používané pro zdravotnické účely a definovány termíny ,,radiační mimořádná událost" a ,,radiologická událost" podle nového Atomového zákona a vyhlášky č. 422/2016 Sb., v platném znění. Dále jsou uvedeny příklady událostí tohoto typu, které se staly na radiodiagnostických pracovištích v zahraničí a možnosti preventivních opatření navrhovaných v dostupné literatuře. Prakticky zaměřený oddíl práce se věnuje měření rozptýleného záření v místech nejvyššího rizika. Rozptýlené záření bylo měřeno na angiografických pracovištích čtyř zdravotnických zařízení s využitím vodního fantomu. Pro účely posouzení optimalizace byl pro každé pracoviště spočten odhad průměrného prostorového dávkového ekvivalentu na osobu a rok, konkrétně pro pracovní pozici lékaře a asistující sestry. V žádném z posuzovaných zdravotnických zařízení nebylo zjištěno překročení dávkových optimalizačních mezí. V poslední části práce byl proveden rozbor nežádoucích událostí v radiodiagnostice, které by mohly vést ke vzniku radiologických událostí, případně radiačních mimořádných událostí. Jednoduchou analytickou metodou What If byly identifikovány rozličné problematické momenty, které by se mohly na radiodiagnostických pracovištích vyskytnout, tyto pak byly dále rozpracovány kombinací metod What If a Check List. Následně aplikovaná procesní analýza FMEA pak vycházela z výstupů těchto technik a pracovala s nejběžněji se vyskytujícími typy pochybení. Zároveň brala v potaz výsledky měsíčního výzkumu výskytu nežádoucích událostí na oddělení radiodiagnostiky, který byl realizován v nemocnici okresního typu ve spolupráci s tamními radiologickými asistenty. Nejběžněji se vyskytujícími pochybeními v radiodiagnostice jsou situace spojené s chybně uvedenými údaji na žádankách k vyšetření, chybně provedenými vyšetřeními a chybnou identifikací pacienta, jak ostatně dokládají i publikované studie, se kterými jsem porovnávala výsledky výzkumu. Preventivní opatření v oblasti nežádoucích, potažmo radiologických událostí, diskutované v této práci zahrnují zavedení systému evidování a hodnocení výskytu těchto pochybení, vývoj softwaru, který by sloužil jako informační podpora pro indikující lékaře, technologii čárových kódů přiřazovaných k žádankám na vyšetření a další.

This thesis has dealt with Radiation Emergencies and Radiological Incidents in Radiography. Preliminary theoretical part is made up to describe ionizing radiation properties from physical point of view and their biological effects, morevoer it describes particular sorts of ionizing radiation sources used for medical purposes. The terms such as ,,Radiation Emegency" and ,,Radiological Incidents" are defined according to the Nuclear Code no. 422/2016 as amended. Furthermore there is a range of incidents mentioned above that have happened at the radiography facilities abroad and alternatives of prevention measures suggested by expert sources and available literature. Practical ,,Section Work" has been focused on measuring diffused radiation on the spots of highest risk. Diffused radiation was measured at angiographic labs of four medical institutions by using water phantom. In order to evaluate optimization in each lab we calculated an estimate of average space dosage equivalent per person and year, particularly for the post of a doctor and an assisting nurse. There was found dosage optimization excess in no evaluated medical facilities. In the last part of my thesis the analysis of undesirable radiological incidents ,which could lead to occurrence of radiological incidents, possibly radiation emergencies, was carried out. By using a simple analytical method ,,What If" various troublesome moments, which could appear at radiographic labs, were identified. These were further elaborated by a method combination ,,What If" and ,, Check List". Afterwards the applied process analysis FMEA was based on outputs of methods mentioned above and reflected the most common types of errors. It also took into account results of the monthly survey of undesirable incidents at the Radiography department at a local hospital in cooperation with local radiological assistants. The moct common errors in Radiography are linked with wrong data in examination request forms, examinations improperly done and incorrect patient identification, which can be proved by published studies which I compared my survey results with. Prevention measures of radiological incidents discussed in my thesis include the introduction of monitoring and evaluating system of possible errors, software development which could be used to better inform doctors and bar code technology which should be implemented under examination request forms.