Refrakční deficit a jeho určení v závislosti na zrakové ostrosti klienta

Abstract

V této bakalářské práci jsou popsány základní refrakční vady, principy jejich vyšetření a korekce a dále pak to, jak se projevují. Následně jsou zde zmíněny základní poznatky týkající se zrakové ostrosti a refrakčního deficitu. Práce má za cíl seznámit s vybranými postupy refrakce a zjistit, jak lze využít předpokládané hodnoty korekce za pomoci zjištěného refrakčního deficitu a kdy ho nejčastěji uplatňujeme a také to, jaký může mít dopad nekorigovaná refrakční vada na zrakovou ostrost. Základním principem je tedy poskytnout jakousi osnovu a postup zejména pro zakládání subjektivní refrakci a určení co možná nejlepší zrakové ostrosti klienta. V neposlední řadě jsou zde specifikovány i problémy a úskalí, se kterými se setkávají pacienti s danou refrakční vadou a stupněm refrakčního deficitu. V části praktické pak následně tyto teoretické poznatky konfrontuji s naměřenými daty u vzorku pacientů. Hlavní přínos praktické části práce spočívá v ověření platnosti a použitelnosti již sestavených tabulek refrakčních deficitů v závislosti na zrakové ostrosti a následném vyvození poznatků z měření vyplývajících. Zda je možné je aplikovat při každé refrakci a považovat za důvěryhodný a směrodatný výchozí bod při refrakčním vyšetření.

This bachelor thesis describes basic refractive defects, principles of their examination and correction and how they manifest themselves. Furthermore, it describes visual acuity and refractive deficit. The aim of the thesis is to describe the individual refraction processes and to find out how to use the predicted correction values with the help of the established refractive deficit and in which situations it is applied the most often. Thus, the basic principle is to provide a kind of curriculum and procedure especially for establishing subjective refraction and determining the most effective visual acuity of the client. Last but not least, the problems and pitfalls encountered by patients with a given refractive defect and degree of refractive deficit are specified. In the practical part, these theoretical findings subsequently confront the measured data in the sample of patients. The main benefit of the practical part is to verify the validity and usability of the refractory deficit tables already prepared, depending on the visual acuity, and then deduce the results from the measurements. The final part of the thesis answers the question whether it can be applied at each refraction and considered as a credible starting point for refractive examinations.