Možnosti ochrany zdravotnického operačního střediska před dlouhodobým výpadkem elektrické energie

Abstract

Tématem této bakalářské práce je problematika dlouhodobého výpadku elektrické energie ve vztahu ke zdravotnickému operačnímu středisku. Proto jsou v této práci rozebrány možnosti jeho ochrany, od běžných náhradních zdrojů elektrické energie, jako jsou systémy UPS a motorgenerátory, po alternativní náhradní zdroje, jako jsou větrné elektrárny, sluneční elektrárny, vodní elektrárny, geotermální elektrárny nebo elektrárny na biomasu. Blíže jsou rozebrány příčiny a důsledky blackoutu. Též jsou tu popsána legislativní ustanovení potřebná k identifikování prvků kritické infrastruktury a k příkazu užívání náhradních zdrojů. Cílem této práce je zjistit, jak je možné tuto kritickou infrastrukturu co nejefektivněji chránit. V druhé části práce je tak popsáno, jak danou problematiku ochrany před dlouhodobým výpadkem elektrické energie řeší vybrané zdravotnické operační středisko. Jsou navrhnuty alternativy pro jejich náhradní zdroj a je zkoumáno, zda-li by některá z těchto nabídnutých řešení nebyla schopna lépe překlenout období bez dodávky elektrické energie než dosavadní náhradní zdroj. Omezujícím faktorem pro výběr jiného náhradního zdroje se během analýzy použitelnosti jednotlivých možností ukáže velikost financí. Tuto práci lze využít pro identifikaci nejvýhodnějšího náhradního zdroje nejen pro zdravotnické operační středisko, ale i pro ostatní prvky kritické infrastruktury, které jsou ze zákona povinny udržet svoji energetickou nezávislost po dobu nejméně dvaceti čtyř hodin. Bylo by dobré, aby se tato práce posloužila alespoň pro zamyšlení se nad současným stavem používání náhradních zdrojů a uvědomění si, že nám hrozí i výpadky elektrické energie delší než dvacet čtyři hodin. V daném případě by bylo zřejmě vhodnější využít několikanásobně dražší variantu, která je schopna samostatně fungovat po neomezenou dobu např. bez dodávek paliva.

The subject of this Bachelor dissertation is the issue of long-term electrical power cuts in relation to a health operations centre. Therefore the paper examines possibilities for its protection ranging from conventional substitute power sources, such as UPS systems and motor-generators, to alternative energy sources such as wind turbines, solar power plants, hydroelectric power plants, geothermal power plants or biomass power plants. The causes and effects of a blackout are analysed in closer detail. Legislative provisions necessary to identify elements of critical infrastructure and to order the use of alternative sources are also described here. The aim of this dissertation is to ascertain possibilities for the most effective protection of this critical infrastructure. The second part of the paper describes the manner in which the specific issue of protection against long-term power cuts is addressed by a selected health operations centre. It proposes alternatives for substitute power sources and examines whether or not any of the proposed solutions would be capable of better bridging a period without electricity than the existing substitute power source. While analysing the usability of individual options, a limiting factor for the choice of a different substitute power source proves to be available finances. This paper can be used to identify the most suitable substitute power source not only for a health operations centre, but also for other elements of the critical infrastructure which are required by law to maintain their energy independence for at least twenty-four hours. It would be a success if this paper at least served for reflection on the current use of substitute power sources and the realisation that there is a danger of power cuts lasting longer than twenty-four hours. In such an event it would be clearly advantageous to use multiple more costly variants which would be capable of functioning independently for an unlimited period, e.g. without a fuel supply.