Nákladová efektivita extrakorporální kardiopulmonální resuscitace u pacientů s refrakterní srdeční zástavou

Abstract

Úvod: Srdeční zástava postihuje ročně v Evropě asi 375 000 lidí. V řadě případů se navíc nedaří obnovit spontánní krevní oběh standardními metodami KPR. V posledních letech jsou publikovány výsledky klinických studií, které se zaměřují na využití systému ECMO u refrakterní srdeční zástavy. V současné době však neexistují jasná doporučení pro aplikaci této metody. Důvodem jsou mimo jiné i vysoké finanční náklady za systém ECMO. Metody a výsledky: Retrospektivní hodnocení nákladové efektivity bylo provedeno z perspektivy poskytovatele. Pracovali jsme s metodou nákladové efektivity (CEA), poměrem inkrementální nákladů a efektů (ICER) a analýzou nákladů a užitku (CEU). Do výzkumného souboru bylo zapojeno celkem 51 pacientů. Průměrný věk ve skupině non-ECPR byl 70 let a ve skupině ECPR 57 let. Celkem 35 pacientů bylo ve skupině non- ECPR, kde průměrné přežití dosáhlo pouze 12 hodin s CPC=5. Skupinu ECPR tvořilo 16 pacientů. Průměrná délka jejich přežití činila 7 měsíců. Z toho 8 pacientů (50 %) zemřelo během nebo krátce po odpojení ECMO. Čtyři pacienti (25 %) dosáhli hodnoty CPC=1-2 a další 4 pacienti (25 %) dosáhli CPC=3-4. Průměrné roční náklady na jednoho pacienta ve skupině non-ECPR byly 85 950 Kč. Ve skupině ECPR při použití přístroje Levitronix dosáhly průměrné roční náklady na jednoho pacienta 1 116 178 Kč, u přístroje Cardiohelp 1 029 566 Kč. Analýza nákladů a užitku prokázala cenu při použití přístroje Cardiohelp 875 086 Kč/QALY a při použití přístroje Levitronix 950 730 Kč/QALY. Závěr: Výsledky práce ukazují, že metoda extrakorporální resuscitace s použitím systému ECMO je nákladově efektivní, a to i přes současně vyšší náklady, než jaké jsou vynakládány u konvenční KPR. Dosažený klinický efekt tak prokazuje zřetelný úspěch této metody u pacientů s refrakterní srdeční zástavou.

Introduction: Cardiac arrest affects annually about 375 000 people in Europe. In many cases, moreover, spontaneous blood circulation fails to restore using standard CPR methods. In recent years, results of clinical studies focused on the use of ECMO with refractory cardiac arrest were published, however, currently there are no clear recommendations for an application of this method. Among others, high costs are the reason. Methods and results: Retrospective cost effectiveness evaluation was performed from the provider's perspective. We utilized the cost effectiveness analysis (CEA), the incremental cost-effectiveness ratio (ICER), and the cost utility analysis (CUA). The research sample consisted of 51 patients. The average age in the non-EPCR group was 70, and in the ECPR group 57. A total of 35 patients were in the non-ECPR group , where the average survival was only 12 hours with CPC=5. The ECPR group consisted of 16 patients, where the average survival was 7 months. Out of this group, 8 patients (50%) died during ECMO or shortly after its disconnecting. Four patients (25%) achieved CPC=1-2, and the rest of the patients (25%) achieved CPC=3-4. The average annual costs per patient in the non- ECPR group were CZK 85,950. In the ECPR group when using the Levitronix device, the average annual costs per patient reached CZK 1,116,178, with the Cardiohelp device they were CZK 1,029,566. The cost benefit analysis resulted in 875,086 CZK/QALY when using Cardiohelp, and 950,730 CZK/QALY when using Levitronix. Conclusion: The results of the thesis show that the extracorporeal resuscitation method with the use of ECMO is cost effective despite higher costs than those incurred when using the conventional CPR method. The achieved clinical effect shows a clear success of this method in patients with refractory cardiac arrest.