Analýza biologických signálů z experimentálního modelu ARDS

Abstract

Cílem práce bylonalézt hraniční hodnotu středního tlaku vdýchacích cestách (CDP), jejíž překročení způsobívýraznouzměnu plochy tlakově objemové křivky, vykonané srdcem během každého cyklu. Skupině 9 dospělýchprasatdomácích(m =46,5?8,4 kg) byl vanestezii zaveden katetr do levé srdeční komory a vprůběhu experimentu kontinuálně měřen tlak (pLV) a objem (VLV) při použití vysokofrekvenční oscilační ventilace. CDP bylozvyšováno o 2 cmH2O každých10 min aždo hraniční metabolickéstability a následně snižováno až na iniciační hodnotu. Plicní laváží fyziologickým roztokembylvytvořen modelplic sARDS, u kterého byl proveden stejný postup zvyšování a snižování CDP. Změnaplochy tlakově objemové křivky srdcebyla porovnána scílenou změnou CDP. U modelů zdravých plicbylo mezní CDP =13,7?6,4cmH2O(medián = 12,0 cmH2O) a u modelůARDS byl mezní tlak CDP =25,6?4,5cmH2O (medián = 26,0cmH2O). Získané mezní CDP se u modelů zdravých plic a plic sARDS statisticky liší.

Cílem práce bylo nalézt hraniční hodnotu středního tlaku v dýchacích cestách (CDP), jejíž překročení způsobí výraznou změnu plochy tlakově objemové křivky, vykonané srdcem během každého cyklu. Skupině 9 dospělých prasat domácích (m = 46,5?8,4 kg) byl v anestezii zaveden katetr do levé srdeční komory a v průběhu experimentu kontinuálně měřen tlak (pLV) a objem (VLV) při použití vysokofrekvenční oscilační ventilace. CDP bylo zvyšováno o 2 cmH2O každých 10 min až do hraniční metabolické stability a následně snižováno až na iniciační hodnotu. Plicní laváží fyziologickým roztokem byl vytvořen model plic s ARDS, u kterého byl proveden stejný postup zvyšování a snižování CDP. Změna plochy tlakově objemové křivky srdce byla porovnána s cílenou změnou CDP. U modelů zdravých plic bylo mezní CDP = 13,7?6,4 cmH2O (medián = 12,0 cmH2O) a u modelů ARDS byl mezní tlak CDP = 25,6?4,5cmH2O (medián = 26,0 cmH2O). Získané mezní CDP se u modelů zdravých plic a plic s ARDS statisticky liší.