Mimořádná událost s hromadným postižením osob v železniční dopravě

Abstract

Práce se zabývá řešením mimořádné události v železniční dopravě, při které dochází k hromadnému postižení osob. Záchranné práce, spolu s ostatními složkami integrovaného záchranného systému, provádí zdravotnická složka, jejíž stěžejní částí je územně příslušný poskytovatel zdravotnické záchranné služby. Cílem práce je zmapovat na reálném případu dodržování legislativy a doporučených postupů, které se vztahují k činnosti zdravotnické složky. V teoretické části jsou popisována specifika železniční osobní dopravy a především činnost zdravotnické složky v místě mimořádné události s hromadným postižením osob. Kromě tohoto je také představena činnost zdravotnického operačního střediska, které je řídícím článkem činnosti poskytovatele zdravotnické záchranné služby a při mimořádných událostech především určuje vedoucího zdravotnické složky, aktivuje traumatologický plán, přijímá související opatření a komunikuje dovnitř i navenek. Praktická část práce pomocí komparace provádí srovnání doporučených postupů a legislativních požadavků na činnost zdravotnické složky s jejím reálným postupem při železniční nehodě v srpnu 2015 u Horažďovic, kde došlo k nehodě dvou osobních vlaků. Z provedeného srovnání vyplývá, že v mnoha krocích činnosti v místě mimořádné události nebyly dodrženy standardizované postupy. Vzhledem k charakteru poranění zasažených osob, která byla především lehká a středně těžká, těmito chybnými postupy nedošlo k závažnému ohrožení činnosti zdravotnické složky. Pro případy řešení dalších mimořádných událostí s hromadným postižením osob je pro poskytovatele zdravotnické záchranné služby nutné zintenzivnit výcvik v oblasti souvisejících činností a postupů.

The paper deals with solving of an emergency situation in rail transportation involving mass casualties. The rescue works, together with other agencies of integrated rescue system, are performed by medical responders whose fundamental part is territorially competent provider of emergency medical service. The aim of the work is to map, on a real case, the compliance with legislature and recommended procedures associated with activities of medical responders. The theoretical part describes specifics of rail transportation and, above all, activities of medical responders on the site of an emergency involving mass casualties. It also introduces activities of medical operation centre functioning as a controlling part of an emergency medical service provider, that implements trauma plan, approves related actions and communicates inwards as well as outwards. The practical part includes a comparison of recommended procedures and legislative requirements on the activities of medical responders with their real procedures and steps within the rail accident in August 2015 by Horažďovice where two passenger trains collided. It stems from the performed comparison that the standardised procedures were not followed in number of activities performed on the place of the emergency. Considering the nature of injuries of affected people being mainly slight and moderate injuries, these faulty steps did not severely threaten activities of medical responders. For the cases of other emergency situations involving mass casualties it is necessary for the providers of emergency medical service to intensify trainings in the area of correlated activities and procedures.