Meta-analýza studií na diagnostickou přesnost

Abstract

Roztroušená skleróza je chronické zánětlivé onemocnění centrální nervové soustavy, projevující se demyelinizací nervových vláken. Pro včasnou diagnostiku a určení míry poškození mozku a míchy je nejčastěji využíváno vyšetření magnetickou rezonancí. Tato metoda je považována za efektivní screeningovou metodu. Ve většině studií je tato efektivita potvrzena poměrně vysokou diagnostickou přesností. Cílem práce je tuto diagnostickou přesnost ověřit pomocí meta-analýzy dostupných studií zaměřených na diagnostickou přesnost této metody. Meta-analýza byla provedena dle standardního postupu. Tedy výběr studií na základě definovaných kritérií, ověření kvality metodologického postupu jednotlivých studií určených k meta-analýze, vlastní meta-analytické zpracování vstupních dat a správná interpretace výsledků. Z celkem 625 studií bylo vybráno 12 splňujících určená kritéria. Těchto 12 studií obsahovalo celkem 23 hodnotících kritérií testu, tedy bylo možné použít 23 údajů o senzitivitě a specificitě, použitelných v následné meta-analýze. Pomocí QUADAS 2 byla zhodnocena metodologická kvalita studií. A následně prostřednictvím statistických programů OpenMeta[Analyst] a Meta-DiSc byly vypočteny souhrnné hodnoty senzitivity 0,76 v itervalu (0,68; 0,82), specificity 0,65 v intervalu (0,57; 0,72), NLR 0,28 v intervalu (0,18; 0,42), P LR 2,00 v intervalu (1,65; 2,42) a DOR 6,15 v intervalu (3,88; 9,74). Dále byl určen Spearmanův korelační koeficient 0,68 a na základě SROC křivky určen parametr AUC 0,75 se směrodatnou odchylkou 0,04. Na základě meta-analýzou určených agregovaných hodnot bylo přes patrnou heterogenitu studií zhodnoceno použití magnetické rezonance pro diagnózu roztroušené sklerózy jako metoda s dobrou diagnostickou přesností.

Multiple sclerosis is a chronic inflammatory disease of the central nervous system manifested by demyelination of the nerve fibers. Magnetic resonance imaging is most commonly used for early diagnosis and determination of brain and spinal cord damage. This method is considered as effective screening method. In most studies, this effectiveness is confirmed by a relatively high diagnostic accuracy. The aim of the thesis is to verify this diagnostic accuracy by meta-analysis of available studies focusing on the diagnostic accuracy of this method. The meta-analysis was performed according to the standard procedure. Thus, the selection of studies based on defined criteria, the verification of the methodological quality of individual studies for meta-analysis, the own meta-analytical processing of the input data and the interpretation of the results. From total of 625 studies was selected 12 studies meeting the specified criteria. These 12 studies included a total of 23 evaluation criteria for the test, so it was possible to use 23 sensitivity and specificity data to be used in subsequent metaanalysis. Using QUADAS 2, the methodological quality of studies was evaluated. Then sumarized values were calcullated using the OpenMeta[Analyst] and Meta-DiSc statistical programs and sensitivity was 0,76 in the interval(0,68; 0,82), specificity was 0,65 in the interval (0,57; 0,72); NLR 0,28 in the interval (0,18; 0,42); PLR 2,00 in the interval (1,65; 2,42) and DOR 6,15 in the interval (3,88 9,74). Then a Spearman correlation coefficient of 0,68 was determined and the AUC 0,75 with a standard deviation of 0,04 was determined based on the SROC curve. Based on the meta-analysis of the determined aggregate values, despite the apparent heterogeneity of studies, the use of magnetic resonance imaging for the diagnosis of multiple sclerosis as a method of good diagnostic accuracy was evaluated.