Testování citlivosti bakterií k antimikrobním preparátům a metody vyhledávání mechanismů rezistence

Abstract

Cílem této práce bylo seznámení se s principy a významem správné laboratorní praxe při stanovování antibiogramu, jako podkladu racionální cílené terapie a seznámení se s významem screeningu bakteriální rezistence pro omezení šíření rezistence v nemocničním prostředí. metody použité k vyšetření citlivosti mikrobů zahrnují metody kvalitativní (disková difúzní metoda), kvantitativní (VITEK 2, E - test, diluční metody) a screeningové metody. Každý vzorek byl identifikován, byl k němu stanoven antibiogram a následně byl na základě údajů z antibiogramu podroben dalším testům za účelem potvrdit nebo vyvrátit naši domněnku o typu rezistence. V diskuzi je rozebrán antibiogram u jednotlivých typů rezistence u gram-pozitivních a gram-negativních bakterií.

The aim of this thesis is to explore the priciples and importance of correct laboratory procedures in determining an antibiogram as the basis for rational targeted therapy and to examine the significance of intibiotic-resistance screening for reducing the pread of resistance in hospital envitoment. The methods used for microbial susceptibility testing include qualitative methods (disc diffusion method) quantitative ones and screening methods. Each sample was identified, its antibiogram was determined, an subsequently was subjected to futher tests based on the antibiogram data in order to confirm or dispute our hypothesis on the resistance type. The discussion examines antibograms for the individual resistance types in gram-positive ang gram-negative bacteria