Účinnost fiskálních stimulů pro oživení ekonomiky v krizových obdobích: TVAR model analýza

Abstract

Cílem této diplomové práce je empiricky ověřit, zda účinnost fiskálních stimulů závisí na stavu hospodářského cyklu a jak se liší podle typu vládních výdajů. Práce analyzuje účinnost fiskálních stimulů v různých fázích hospodářského cyklu s využitím nelineárního panelového modelu typu Threshold VAR (PT-VAR). Vychází z teoretického rámce, který předpokládá, že dopady fiskálních výdajů na makroekonomické proměnné nejsou symetrické, ale závisí na stavu ekonomiky. Práce využívá rozsáhlý panel čtvrtletních dat pro 42 zemí v období 20042023, přičemž analyzuje dopady dvou typů výdajových šoků (vládní výdaje na konečnou spotřebu a tvorbu hrubého kapitálu) na HDP, inflaci, nezaměstnanost a další klíčové ukazatele. Výsledky ukazují, že multiplikátory vládních výdajů jsou výrazně vyšší v recesních obdobích než v expanzích, přičemž investiční výdaje mají obecně vyšší účinnost než běžná spotřeba. Efekt je navíc výraznější v ekonomikách s vyšší mírou marginálního výnosu investic. Zjištění potvrzují teoretické předpoklady o stavově podmíněné účinnosti fiskální politiky. Výsledky mají přímý význam pro nastavení proticyklických opatření v obdobích krize. Práce přináší novou panelovou datovou sadu zahrnující mimo jiné období pandemie COVID-19 a energeticko-inflační epizodu, čímž rozšiřuje empirickou základnu pro analýzu stavově podmíněné fiskální politiky.

The aim of this thesis is to empirically assess whether the effectiveness of fiscal stimulus depends on the phase of the business cycle and how it varies with the type of government expenditure. The analysis employs a nonlinear panel Threshold VAR (PT-VAR) model to examine the effectiveness of fiscal stimulus across different economic regimes. The theoretical framework assumes that the effects of government spending on macroeconomic variables are not symmetric but rather conditional on the state of the economy. The study uses a panel of quarterly data for 42 countries over the period 20042023 and analyzes the impact of two types of expenditure shocks (government consumption and capital formation) on GDP, inflation, unemployment, and exchange rate. The results show that fiscal multipliers are significantly larger during recessions than during expansions, with investment spending generally exhibiting higher effectiveness than current consumption. The effect is also more pronounced in economies with higher marginal returns on public investment. The findings support theoretical expectations of state-dependent fiscal policy effectiveness and have important implications for designing countercyclical measures during economic downturns. The thesis also contributes to the empirical literature with a novel panel dataset covering also the COVID-19 period and the energy-inflation shock.