Incidence cybersickness v imerzivní virtuální realitě a její dopady v kontextu fyzioterapie

Abstract

Tato diplomová práce se primárně věnuje incidenci cybersickness ve virtuální realitě, a to konkrétně ve dvou skupinách, mladší s účastníky mezi 20 a 30 lety a starší s probandy staršími 55 let-formou experimentální studie. Teoretická část práce se zaměřuje na virtuální realitu samotnou, její využití a možnosti v rámci rehabilitace. Dále podrobně popisuje poznatky o cybersickness, teorie vzniku i možné příčiny jeho rozvoje a vliv na terapii. Zásadní část je věnována možnostem řešení nebo alespoň snížení jeho závažnosti. Podstatným tématem práce jsou také metody měření cybersickness, a to jak subjektivní, tak objektivní. V praktické části diplomové práce byla provedena experimentální studie zkoumající incidenci výskytu cybersickness ve dvou popsaných skupinách, k čemuž byl použit standardizovaný dotazník Simulator Sickness Questionnaire a hodnotící škála Misery Scale. Obě tato hodnocení jsou subjektivní metodou, proto bylo využito i objektivní měření posturální stability baropodemetrickou plošinou. Výsledkem měření posturální stability byly dvě výstupní hodnoty, a to délka trajektorie centra tlaku a plocha 95% konfidenční elipsy. K testování jednotlivých hypotéz byly použity základní metody statistické analýzy pro porovnání nezávislých a závislých výběrů a ověření normality dat. Výsledky experimentální studie neprokázaly statisticky významné rozdíly v subjektivním hodnocení cybersickness ani v parametrech posturální stability mezi mladší a starší skupinou. Přestože nebyly získány důkazy pro zamítnutí nulových hypotéz, analýza středních hodnot, grafů a klinických projevů naznačila, že se k jejich platnosti lze přiklánět.

This work focuses primarily on the incidence of cybersickness in virtual reality, specifically within two distinct age groups: younger adults aged 2030 years and older adults aged 55 years and above, using an experimental study form. The theoretical part of this work focuses on virtual reality itself, its applications, and its potential within the field of rehabilitation. Furthermore, it provides a detailed exposition of the current understanding of cybersickness, encompassing theories of its onset, potential etiological factors, and its impact on therapeutic interventions. A significant portion is dedicated to exploring strategies for the mitigation or reduction of its severity. The thesis also addresses the essential topic of cybersickness assessment methodologies, covering both subjective and objective approaches. The practical part of this thesis presents an experimental study examining the incidence of cybersickness within the two aforementioned age cohorts. The standardized Simulator Sickness Questionnaire and the Misery Scale were employed as subjective measures. To complement these subjective assessments, objective measurements of postural stability were conducted using a baropodometric platform. The outcome variables derived from the postural stability measurements were the length of the center of pressure trajectory and the area of the 95% confidence ellipse. Basic statistical analysis methods, including comparisons of independent and dependent samples, alongside tests for data normality, were utilized to evaluate the formulated hypotheses. The results of the experimental study did not reveal statistically significant differences in the subjective evaluation of cybersickness or in the parameters of postural stability between the younger and older adult groups. Although sufficient evidence to reject the null hypotheses was not obtained, the analysis of mean values, graphical representations, and clinical manifestations suggested a tendency to support their acceptance.