Praktické využití plyometrické metody jako nezbytné součásti rehabilitačního procesu u funkčních poruch Achillovy šlachy

Abstract

Tato bakalářská práce se zabývá praktickým využitím plyometrické metody jako nezbytné součásti rehabilitačního procesu u funkčních poruch Achillovy šlachy. Cílem práce bylo ověřit účinnost plyometrie v rehabilitaci a zhodnotit její vliv na funkční schopnosti dolní končetiny u pacientů s patologií šlachového aparátu. Teoretická část práce se věnuje anatomii a biomechanice Achillovy šlachy, popisu dvou nejčastějších patologií, přehledu konzervativních i invazivních terapeutických přístupů a následně detailně rozebírá principy a možnosti využití plyometrického tréninku v rehabilitaci včetně jeho biomechanických a neurofyziologických aspektů. Jsou taktéž zmíněna rizika načasování a dávkování této metody. V metodické části jsou uvedena jednotlivá použitá vyšetření konkrétně anamnéza, aspekce, palpace, antropometrická a goniometrická měření, svalový test podle Jandy a standardizované funkční testy hodnotící stabilitu a mobilitu (Y-Balance Test, Knee to Wall Test) a dynamickou výkonnost (Single Leg Heel Raise Test, Single Leg Hop Test, Single Leg Triple Hop Test, Single Leg Side Hop Test). Následně je popsán průběh terapeutických tréninkových jednotek s důrazem na zařazení plyometrických cvičení. Výzkumná část je postavena na případové studii dvou sportovně aktivních probandů jednoho po totální ruptuře Achillovy šlachy a druhého s její tendinopatií. U obou byl po vstupním kineziologickém vyšetření a provedení klinických testů realizován cílený plyometrický trénink. Po skončení tréninkové intervence byla provedena výstupní diagnostika a výsledky byly porovnány v čase se zaměřením na změny funkčních parametrů a míru dosažené symetrie mezi oběma končetinami. Výsledky ukázaly zlepšení ve všech sledovaných parametrech došlo ke zvýšení svalové síly, rozsahu pohybu, stability i dynamiky pohybu. U obou probandů byla zaznamenána výraznější symetrie mezi končetinami. Plyometrie se tak ukázala jako efektivní součást rehabilitačního procesu, která přispívá k obnově plné funkce a návratu ke sportovní zátěži.

This bachelor thesis explores the application of plyometric training as an integral component of the rehabilitation process for functional disorders of the Achilles tendon. The primary objective was to evaluate the effectiveness of plyometric interventions in rehabilitation and to assess their impact on the functional abilities of the lower limb in individuals with pathologies of the tendinous system. The theoretical section provides an overview of the anatomy and biomechanics of the Achilles tendon, outlines the two most prevalent pathologies, and reviews both conservative and invasive treatment approaches. It subsequently offers a detailed analysis of the principles and therapeutic potential of plyometric training within rehabilitation, including its biomechanical and neurophysiological foundations. Consideration is also given to the risks associated with inappropriate timing and dosage of such interventions. The methodological section presents the diagnostic procedures applied, including anamnesis, inspection, palpation, anthropometric and goniometric measurements, muscle testing based on Jandas method, as well as standardized functional tests assessing mobility and stability (Y-Balance Test, Knee to Wall Test) and dynamic performance (Single Leg Heel Raise Test, Single Leg Hop Test, Single Leg Triple Hop Test, Single Leg Side Hop Test). The course of the therapeutic training program is described in detail, with emphasis on the progression and integration of plyometric exercises. The empirical part is based on a case study involving two physically active participants one case involving a complete Achilles tendon rupture and the other diagnosed with Achilles tendinopathy. After initial clinical and functional assessment, a structured plyometric training program was implemented. Post-intervention evaluation focused on temporal changes in functional parameters and the degree of interlimb symmetry achieved. The results demonstrated improvement across all monitored variables, including enhanced muscular strength, range of motion, stability, and dynamic movement control. Both participants exhibited increased symmetry between the affected and unaffected limbs. Plyometric training thus proved to be an effective component of the rehabilitation process, supporting the restoration of full functional capacity and facilitating return to sport.