Porovnání účinnosti telerehabilitace a klasické fyzioterapeutické intervence u pacientů s tenzní bolestí hlavy za využití prvků McKenzie metody

Abstract

Bakalářská práce se zaměřuje na porovnání účinnosti telerehabilitace a klasické fyzioterapie u pacientů s tenzní bolestí hlavy. V teoretické části jsou popsány anatomické struktury krční páteře, včetně svalů a fascií krční páteře a hlavy. Dále je vysvětlena charakteristika a patofyziologie tenzní bolesti hlavy. V kapitole metodika jsou představeny veškeré fyzioterapeutické diagnostické i terapeutické metody, včetně McKenzie metody a telerehabilitace. Ve speciální části byly vybrané terapeutické přístupy aplikovány na deseti probandech rozdělených do dvou pětičlenných skupin. Jedna skupina absolvovala terapii distanční formou, druhá formou osobní. Obě intervence probíhaly po dobu sedmi týdnů a zahrnovaly aktivní cvičení s využitím prvků McKenzie metody. Součástí je také přehledné zpracování anamnestických údajů, vstupních a výstupních vyšetření, které jsou přehledně zachyceny v tabulkové podobě. Výsledky ukázaly, že v obou skupinách došlo ke snížení intenzity bolesti dle VAS škály a ke snížení frekvence výskytu epizod bolesti hlavy v týdnu. U skupiny podstupující telerehabilitaci bylo zaznamenáno výraznější subjektivní zlepšení těchto parametrů. Naopak klasická fyzioterapie přinesla výraznější změny v oblasti palpačních nálezů, jako je snížení svalového napětí a výskytu trigger pointů, což lze přičíst možnosti osobního kontaktu s terapeutem a aplikaci měkkých technik. Diskusní část se věnuje interpretaci výsledků, jejich porovnání s odbornou literaturou, zhodnocení přínosů a nevýhod obou forem terapie, a rovněž upozorňuje na veškeré limity studie. Zvláštní důraz je kladen na význam spolupráce pacientů při domácím cvičení. Práce potvrzuje, že telerehabilitace může být účinnou alternativou klasické fyzioterapie u pacientů s tenzní bolestí hlavy. Zároveň poukazuje na efektivitu McKenzie metody jako vhodného postupu v rámci obou forem fyzioterapeutické intervence. Výsledky mohou být využity v klinické praxi, zejména u pacientů s omezeným přístupem ke klasické fyzioterapii.

This bachelor thesis focuses on comparing the effectiveness of telerehabilitation and conventional physiotherapy in patients with tension-type headache. The theoretical part describes the anatomical structures of the cervical spine, including the muscles and fasciae of the cervical spine and head. It also explains the characteristics and pathophysiology of tension-type headache. The methodology chapter presents all diagnostic and therapeutic physiotherapy approaches used, including the McKenzie method and the principles of telerehabilitation. In the special part, the selected therapeutic approaches were applied to ten participants divided into two groups of five. One group underwent therapy remotely, the other in person. Both interventions lasted seven weeks and included active exercises based on the McKenzie method. The study also includes a structured overview of anamnesis, initial and final assessments were systematically recorded and clearly presented in tabular form. The results showed a reduction in pain intensity (VAS) and frequency of headache episodes in both groups. The telerehabilitation group reported greater subjective improvement in these parameters, while the conventional physiotherapy group demonstrated more significant changes in palpation findings, such as reduced muscle tension and fewer trigger points, which can be attributed to personal contact with the therapist and the use of soft tissue techniques. The discussion focuses on interpreting the results, comparing them with existing literature, evaluating the strengths and weaknesses of both therapeutic approaches, and highlighting the study's limitations. Special attention is given to the importance of patient cooperation in home-based exercise. The study confirms that telerehabilitation can serve as an effective alternative to conventional physiotherapy for patients with tension-type headache. It also highlights the McKenzie method as a suitable and effective approach for both forms of physiotherapeutic intervention. The results may be applied in clinical practice, particularly for patients with limited access to in-person therapy.