Výskyt hypermobility u populace ve věku 18 až 30 let

Abstract

Bakalářská práce se zabývá výskytem hypermobility u populace ve věku 18 až 30 let. Cílem bylo zjistit výskyt hypermobility v této věkové skupině, zhodnotit úroveň informovanosti respondentů o problematice a analyzovat vliv cílené fyzioterapie na symptomy, zejména bolest. V teoretické části jsou shrnuty základní anatomické a kineziologické poznatky, různé typy hypermobility podle Jandy a Sachse, související syndromy, jako např. Ehlers-Danlos syndrom, a typické klinické projevy této problematiky. Je diskutována především nestabilita kloubů a častá bolestivost. Práce se zúčastnilo celkem 103 respondentů dotazníkového šetření, ze kterého bylo vybráno 10 probandů, u nichž došlo k fyzioterapeutické intervenci v podobě intenzivního několikatýdenního ovlivnění jejich bolestivých stavů s hlavním cílem jejich útlumu. Výsledky prokázaly nízkou úroveň informovanosti většina účastníků šetření se nepovažovala za hypermobilní, přestože objektivní klinické testy hypermobilitu odhalily alespoň v jednom hodnocení u všech respondentů. To ukazuje na zásadní rozdíl mezi subjektivním vnímáním a skutečným stavem mladých dospělých a podtrhuje potřebu většího vzdělávání v oblasti hypermobility. Diskuze se věnuje interpretaci výsledků, porovnání úrovně informovanosti a efektu terapeutického cvičení s odbornou literaturou a zamýšlí se nad praktickými dopady i limity práce.

The bachelor thesis deals with the incidence of hypermobility in the population aged 18 to 30 years. The aim was to determine the prevalence of hypermobility in this age group, to assess the level of respondents awareness of the issue, and to analyze the effect of targeted physiotherapy on symptoms, especially pain. The theoretical part summarizes the basic anatomical and kinesiological knowledge, several types of hypermobility according to Janda and Sachse, associated syndromes such as Ehlers-Danlos syndrome, and the typical clinical manifestations of this condition. Joint instability and frequent pain are particularly discussed. A total of 103 respondents participated in the questionnaire survey, from which ten subjects were selected for physiotherapeutic intervention consisting of intensive, several-week management of their painful conditions with the main goal of alleviating their symptoms. The results showed a low level of awareness most participants did not consider themselves hypermobile, although objective clinical tests revealed hypermobility in at least one assessment in all respondents. This indicates a fundamental difference between subjective perception and the actual state of young adults and highlights the need for greater education in hypermobility. The discussion focuses on the interpretation of the results, comparison of awareness levels and the effect of therapeutic exercise with professional literature and contemplates the practical impacts and limitations of the thesis.