Hodnocení účinnosti posilování v konečném rozsahu pohybu v terapii chronické bolesti ramene

Abstract

Tato bakalářská práce se zabývá průzkumem účinnosti posilování v konečném rozsahu pohybu oproti zkrácenému rozsahu pohybu a protahování u pacientů s chronickou bolestí ramene. Teoretická část se dělí na tři části, a poskytuje přehled prvně relevantní anatomie a kineziologie ramene, zadruhé chronické bolesti ramene ze socioekonomického, patofyziologického a rehabilitačního úhlu pohledu, a zatřetí rezistenční trénink a jeho vztah s rozsahem pohybu. Praktická část obsahuje tříměsíční experiment provedený na dvou skupinách, každá obsahující pět pacientů s chronickou bolestí ramene. Skupina A posilovala v konečném rozsahu pohybu, zatímco skupina B prováděla podobné posilovací cviky ve zkráceném rozsahu pohybu v kombinaci se statickým protahováním. Obě skupiny následovaly stejný rezistenční tréninkový program ve smyslu frekvence, objemu, intenzity a předepsané progrese. Vstupní a výstupní měření obsahovala goniometrii aktivního rozsahu pohybu ramene, izometrickou dynamometrii ramene a dotazník SPADI. Vstupní vyšetření obsahovalo také komprehenzivní kineziologický rozbor a testy pro diferenciaci možné cervikální etiologie. Výsledky ukazují vyšší zlepšení ve snížení bolesti, zvýšení rozsahu pohybu a svalové síly ve skupině A. To naznačuje, že má posilování v konečné pozici vyšší potenciální hodnotu v rehabilitaci, i v porovnání s kombinovaným rezistenčním tréninkem a protahováním. Nicméně je zapotřebí více výzkumu s většími výzkumnými soubory a přísnějšími metodickými pravidly.

This bachelors thesis explores the effectiveness of resistance training in the lengthened range of motion compared to shortened range of motion and static stretching in patients suffering from chronic shoulder pain. The theoretical part is structured into three subparts, providing an overview firstly of relevant shoulder anatomy and kinesiology, secondly of chronic shoulder pain from the point of view of socioeconomics, pathophysiology and rehabilitation, and thirdly of resistance training and its relationship with range of motion. The practical part includes a three-month experiment conducted on two groups, each consisting of five patients with chronic shoulder pain. Group A resistance trained in lengthened range of motion, while group B performed similar shortened range of motion exercises combined with static stretching. Both groups followed identical resistance training program in terms of frequency, volume, intensity and prescribed progression. Input and output assessments included shoulder active range of motion goniometry, isometric shoulder dynamometry and SPADI questionnaire. Input assessment also included comprehensive kinesiological evaluation and tests to recognise possible cervical spine aetiology. The results indicate a greater improvement in pain reduction, range of motion and muscle strength in group A. This suggests that training in lengthened position may have greater potential value in rehabilitation, even when compared to resistance training and stretching. However, more research with larger sample sizes and more stringent methodological guidelines is needed.