Dezinformace jako bezpečnostní hrozba

Abstract

Tato bakalářská práce se zabývá problematikou dezinformací jako aktuální bezpečnostní hrozby, která v digitální éře nabývá na intenzitě a komplexnosti. V teoretické části práce jsou analyzovány pojmy jako dezinformace, misinformace, malinformace či propaganda, přičemž je kladen důraz na historický vývoj a současné formy šíření dezinformací. Dále jsou popsány mechanismy působení dezinformací na veřejné mínění, důvěru v instituce a společenskou soudržnost. Pozornost je věnována aktivitám státních i nevládních institucí v oblasti boje proti informačním hrozbám, včetně právního rámce a konkrétních aktérů dezinformační scény. Praktická část práce je založena na experimentálním průzkumu formou strukturovaných rozhovorů s respondenty. Cílem bylo zjistit, do jaké míry jsou schopni rozpoznat dezinformace, odkud čerpají informace a zda si jejich pravdivost ověřují. Výsledky poukazují na vliv vzdělání, věku a mediální gramotnosti na schopnost kritického hodnocení informací a poskytují podklady pro další opatření ke zvýšení odolnosti společnosti vůči informační manipulaci.

This bachelors thesis focuses on disinformation as a contemporary security threat, which has intensified and become more complex in the digital era. The theoretical part analyzes concepts such as disinformation, misinformation, malinformation, and propaganda, emphasizing their historical development and current dissemination methods. It also explores the mechanisms through which disinformation influences public opinion, trust in institutions, and social cohesion. Attention is paid to the activities of both governmental and non-governmental organizations in countering information threats, including legal frameworks and specific actors within the disinformation scene. The practical part of the thesis is based on experimental research using structured interviews with respondents. The aim was to assess their ability to recognize disinformation, their information sources, and whether they verify the credibility of the presented information. The findings highlight the influence of education, age, and media literacy on critical information assessment skills and provide a basis for further measures to increase societal resilience against information manipulation.