Využití optiky mobilního telefonu pro dokumentaci očního pozadí

Abstract

Teoretická část práce pojednává o problematice technických možností vyšetření a dokumentace nálezů na očním pozadí. Zejména se zabývá možností sledování a fotodokumentace fundu pomocí mobilního telefonu s pomocnou spojnou čočkou v případě, že není k dispozici jiný moderní přístroj jako je fundus kamera. V práci jsou popsány také další metody používané pro vyšetření očního pozadí v oftalmologické praxi, anatomie sítnice a struktura očního pozadí s detailnějším popisem důležitých oblastí, které se na něm nacházejí. Část práce se věnuje vybraným nejčastějším onemocněním, která jsou na očním pozadí pozorovatelná. V experimentální části práce jsou porovnávány snímky fundu pořízené fundus kamerou a pomocí mobilního telefonu, je posouzena relevantnost snímků pořízených mobilním telefonem a jejich vhodnost pro diagnostiku. Analýzou získaných snímků bylo zjištěno, že 56,25 % výsledných snímků je vyhovujících pro stanovení diagnózy, 22,92 % je vhodných s jistým omezením a 20,83 % snímků není vhodných pro diagnostiku v praxi.

The theoretical part of the work is about problematic of technical options for examination and documentation of findings on the fundus of the eye. In particular, it deals with the possibility of monitoring and photodocumenting the fundus using a mobile phone with an auxiliary converging lens in case that no other modern device such as a fundus camera is available. The work also describes other methods used for examination of the fundus in ophthalmological practise, the anatomy of the retina and the structure of the fundus of the eye with detailed description of the important areas located on it. Part of the work is focused to the selected most common diseases that can be observed on the fundus. In the experimental part of the work, images of the fundus of the eye taken with a fundus camera and by mobile phone are compared, the relevance of the images taken with a mobile phone and their desirability for diagnosis are assessed. By analyzing the obtained images, it was found that 56,25 % of the resulting images are suitable for establishing a diagnosis, 22,92 % are suitable with a certain limitation and 20,83 % of the images are not suitable for diagnosis in practice.