Interpretace výsledků rohovkové topografie

Abstract

Cíle: Cílem této práce je zjistit, zda se centrální astigmatismus stanovený keratometrickým měřením, Fourierovou analýzou a subjektivní refrakcí liší a zda lze mezi výsledky najít souvislost. Teoretická část popisuje rohovkovou topografii a interpretaci jejích výsledků. Metody: Bylo měřeno 64 očí (32 probandů). Nejdříve byla provedena rohovková topografie na přístroji Keratograf 5M (Oculus, Německo), a poté subjektivní refrakce. Výsledky: Celkový astigmatismus (AstC) je spíše podobný rohovkovému astigmatismu z Fourierovi analýzy (AstF) než z keratometrického měření (AstK), pokud je porovnávána průměrná hodnota ± SD (-0,79 ± 0,46 dpt pro AstK-AstC a -0,61 ± 0,45 dpt pro AstF-AstC). Pearsonova korelace AstK s AstC a AstF s AstC byla podobná, středně silná a statisticky signifikantní. Pro lineární závislost lze najít rovnici AstC = 0,8086 AstK 0,5878 (R2 = 0,5678) a AstC = 0,929 AstF + 0,5478 (R2 = 0,5623). Nejmenší rozdíl byl mezi AstK a AstF (průměr ± SD -0,17 ± 0,27 dpt). Osa celkového astigmatismu (OsaC) je spíše podobná ose z Fourierovy analýzy (OsaF) než z keratometrického měření (OsaK), pokud je porovnávána průměrná hodnota (-3° ± 24° pro OsaK OsaC a 0° ± 24° pro OsaF-OsaC). Korelace OsaF s OsaC i OsaK s OsaC je slabá a nesignifikantní. OsaK a OsaF spolu korelují středně silně signifikantně, jejich průměrný rozdíl ± SD vyšel -3° ± 12°. Závěr: Výsledky ukazují, že astigmatismy na sobě závisejí, ale nejde mezi nimi najít jednoznačnou souvislost, nejsilnější závislost je dle očekávání mezi AstK a AstF.

Aims: The aim of this study is to find out whether central astigmatism determined by keratometry, Fourier analysis and subjective refraction differ and whether a correlation can be found between the results. The theoretical part describes corneal topography and interpretation of the results. Methods: 64 eyes (32 probands) were measured. First, corneal topography was performed on a Keratograph 5M (Oculus, Germany) and then subjective refraction. Results: Total astigmatism (AstC) was more similar to corneal astigmatism from Fourier analysis (AstF) than from keratometry (AstK) when comparing mean ± SD (-0.79 ± 0.46 dpt for AstK-AstC and -0.61 ± 0.45 dpt for AstF-AstC). Pearson correlations of AstK with AstC and AstF with AstC were similar, moderately strong and statistically significant. The equation for linear dependence can be found as AstC = 0.8086 AstK 0.5878 (R2 = 0.5678) and AstC = 0.929 AstF + 0.5478 (R2 = 0.5623). The smallest difference was between AstK and AstF (mean ± SD -0.17 ± 0.27 dpt). The axis of total astigmatism (OsaC) is more similar to that from Fourier analysis (OsaF) than from keratometry (OsaK) when the mean value is compared (-3° ± 24° for OsaK-OsaC and 0° ± 24° for OsaF-OsaF). The correlation of both OsaF with OsaC and OsaK with OsaC is weak and nonsignificant. OsaK and OsaF correlate moderately significantly with each other; their mean difference ± SD came out to be 3° ± 12°. Conclusion: the results show that astigmatisms depend on each other, but no clear relationship can be found between them, as expected the strongest dependence is between AstK and AstF.