Vliv postavení plosky nohy na držení těla

Abstract

Předmětem bakalářské práce je zhodnocení vlivu postavení plosky na držení těla v kombinaci se srovnáním efektivity dvou postupů k ovlivnění plochonoží u dospělých jedinců. V teoretické části je rozepsána nejdůležitější anatomie, fyziologie a patologie dané problematiky. Dále je zde věnován prostor ontogenezi nohy, významu nožní klenby a biomechanickým aspektům nohy. Samostatná podkapitola se zaměřuje právě na vliv postavení nohy na posturu. V metodologické části jsou rozebrány veškeré vyšetřovací a terapeutické postupy, které byly v průběhu terapií využívány. Speciální část obsahuje 10 vstupních kineziologických vyšetření doplněných o statické a dynamické měření na přístroji Zebris. V této kapitole jsou také podrobně popsány konkrétní terapeutické jednotky. V kapitole výsledky jsou vypracovány výstupní vyšetření probandů včetně jejich subjektivních hodnocení terapie. Výsledky prokázaly efektivitu obou zvolených metod, avšak v krátkém časovém horizontu se senzomotorická stimulace prokázala jako účinnější k ovlivnění plochonoží, zatímco terapie s prvky vývojové kineziologie k ovlivnění držení těla. Kapitola diskuze se věnuje výsledkům porovnávající dřívější výzkumy zabývající se touto problematikou. Závěr shrnuje konečné výsledky a přínosy bakalářské práce.

The subject of the bachelor thesis is to evaluate the influence of the flatfoot position on posture in combination with the comparison of the effectiveness of two procedures to influence flatfoot in adult subjects. In the theoretical part, the most important anatomy, physiology and pathology of the given issue are broken down. Furthermore, space is devoted to the ontogeny of the foot, the importance of the foot arch and biomechanical aspects of the foot. A separate subchapter focuses on the influence of foot position on posture. In the methodological section, all the examination and therapeutic procedures that were used during the therapies are discussed. The special section contains 10 initial kinesiological examinations supplemented by static and dynamic measurements on the Zebris device. Specific exercise sets are also described in detail in this chapter. In the results chapter, the outcome examinations of the probands are elaborated, including their subjective evaluations of the therapy. The results demonstrated the effectiveness of both chosen methods, however, in the short term, sensorimotor stimulation proved more effective to influence flatfoot, while therapy with elements of developmental kinesiology proved more effective to influence posture. The discussion chapter discusses the results comparing them with previous researches dealing with this issue. The conclusion summarises the final results and contributions of the thesis.