Současné možnosti ovlivnění hallux valgus ve fyzioterapii

Abstract

Tato bakalářská práce se zabývá deformitou přednoží hallux valgus a její současnou fyzioterapeutickou intervencí. V práci byly porovnávány dva rozdílné terapeutické přístupy - aktivní a pasivní. Teoretická část pojednává o anatomii, kineziologii a funkci nohy. Dále je zde popsána problematika deformity, její charakteristika, etiologie, patogeneze, prevence a diagnostika. V závěru jsou uvedeny možnosti konzervativní a chirurgické terapie, které jsou v léčbě deformity využívány. V metodické části jsou popsány vyšetřovací postupy a metody, které byly použity ve výzkumu této práce. Speciální část zahrnuje dvě skupiny probandů. Každá skupina podstoupila odlišný typ terapie. Skupina s aktivním přístupem podstoupila klasickou kinezioterapii, která zahrnovala aktivaci svalů přednoží, nácvik trojbodové opory a mobilizační prvky. Skupina s pasivním přístupem podstoupila autoterapii, která spočívala v nošení adjustačních ponožek. Výsledky obou skupin jsou prezentovány formou tabulek se slovním popisem. Z výsledků vyplynulo, že skupina s aktivním přístupem dosáhla výrazně lepších hodnot v testovacích parametrech než skupina s pasivním přístupem. U skupiny s aktivním přístupem jsme zaznamenali zlepšení v testování svalové síly, ve vyšetření zkrácených svalů, v rozložení zátěže na podoskopu a ve speciálních testech. Skupina s pasivním přístupem se zlepšila pouze v jednom statickém testu. V závěru práce je zhodnocení účinnosti a efektu obou terapií.

This bachelor thesis deals with the common deformity of the forefoot hallux valgus and how it can be influenced by physiotherapy. The work compares two different therapeutic approaches - active approach and passive approach. The theoretical part talks about the anatomy and kinesiology of the foot. We also mention the function of foot, gait cycle and posture in relation with the deformity. The biggest part is devoted to the deformity of hallux valgus, its characteristic, etiology, pathogenesis, prevention and diagnostic. The conclusion presents the possibilities of conservative and surgical therapy, which are used in the treatment of the deformity. In the methodical part are detailed all the examination methods and procedures, which were used in the special part. The special part introduces two groups of patients. Each group underwent a different type of therapy. The group with an active approach underwent classic kinesiotherapy, which included the activation of forefoot muscles, three-point-support training and mobilization elements. The group with a passive approach underwent autotherapy, which consisted of wearing adjustable socks. The final results are processed in a table. The results showed that the group with an active approach achieved significantly better values in the test parameters than the group with a passive approach. In the group with an active approach, we noticed improvements in muscle strength testing, in the examination of shortened muscles, in the load distribution of the podoscope and also in special tests. The group with passive approach improved in only one static test. The final part of my bachelor thesis evaluates the effects of both therapies.