Veřejné mínění a problémy v souvislosti s vybudováním hlubinného úložiště vysokoaktivního jaderného odpadu v oblasti Březový potok

Abstract

Tato bakalářská práce se zabývá veřejným míněním v souvislosti s možným vybudováním hlubinného úložiště radioaktivních odpadů (HÚRO) v lokalitě Březový potok. Je popsána definice, klasifikace a proces nakládání s radioaktivními odpady. Autor zároveň popsal životní cyklus HÚRO plánovaného pro ČR a podobu finského HÚRO ONKALO. Jsou popsány nejdůležitější státní instituce pro projekt HÚRO – Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB) a Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO). Zároveň jsou popsány nejdůležitější občanské spolky stojící proti HÚRO v lokalitě Březový potok – „Jaderný odpad – Děkujeme, nechceme!“ z.s. (JODN) a Platforma proti hlubinnému úložišti. Autor analyzuje jejich aktivity a přidává příklady nedávných protestních akcí. V praktické části bakalářské práce je provedeno dotazníkové šetření na vzorku obyvatel v oblasti Březový potok, se zaměřením na mladší respondenty. Cílem bylo zjistit názorové postoje, zdroje informací, znalost problematiky a míru podpory místních občanských spolků. Dále byl proveden polostrukturovaný rozhovor se starostou obce Chanovice a zástupcem obce Maňovice vyslaným na exkurzi do finského HÚRO ONKALO. Výsledkem bylo zjištění velké míry odporu proti HÚRO, základní znalost problematiky u většiny respondentů, nejčastějším zdrojem informací byla televize s vysokou četností sociálních sítí a internetových zdrojů u mladých respondentů. Překvapivá byla velká míra podpory JODN ze strany dětí, některé z nichž jsou právě také členy JODN. Autorem byla zkoumána také míra naplnění směrnice Euratom 2011/70 ve smyslu informovanosti veřejnosti a samospráv a procesu rozhodování, přičemž autor došel k závěru, že v obou bodech je naplnění podstaty směrnice nedostatečné, shledává však, že tento stav je výsledkem chování obou stran. Autor došel k závěru, že pro změnu stávající názorové situace v lokalitě Březový potok je klíčem mladá generace, která by při správně provedené osvětové a vzdělávací iniciativě mohla přistupovat k problému liberálněji, než současní komunální politici. Pro zvýšení společenské akceptace a osvěty navrhuje autor, aby SÚRAO pořádalo naučné dny pro děti, distribuovalo učební pomůcky do škol, aktivně diskutovalo s vyučujícími, pořádalo naučné zájezdy pro místní obyvatele a více se spolehlo na využití sociálních sítí pro svoji propagaci.

This bachelor thesis deals with public opinion in connection with the possible construction of a deep repository for radioactive waste (DRRW) in the locality of Březový potok. The definition, classification and process of radioactive waste management is described. The author also describes the life cycle of the DRRW planned for the Czech Republic and the similarity of the Finnish ONKALO DRRW. The most important state institutions for the DRRW project are described - the State Office for Nuclear Safety (SÚJB) and the Radioactive Waste Repository Administration (SÚRAO). At the same time, the most important civic associations opposing the DRRW at the Březový potok site are described - "Jaderný odpad – Děkujeme, nechceme!" z.s (JODN). and the Platforma proti úložišti. The author analyses their activities and adds examples of recent protest actions. In the practical part of the bachelor thesis a questionnaire survey is conducted on a sample of residents in the Březový potok area, focusing on younger respondents. The aim was to determine the attitudes, sources of information, knowledge of the issues and the level of support for local civic associations. In addition, a semi-structured interview was conducted with the mayor of Chanovice and a representative of the municipality of Maňovice sent on an excursion to the Finnish DRRW ONKALO. As a result, the author found a high level of opposition to DRRW, basic knowledge of the issue among most respondents, the most common source of information was television with a high frequency of social networks and internet sources among young respondents. Surprising was the high level of support for JODN from children, some of whom are also members of JODN. The author also examined the extent of implementation of the Euratom Directive 2011/70 in terms of public and local government information and decision-making, concluding that on both counts the implementation of the substance of the Directive is insufficient, but finding that this is a result of the behaviour of both parties. The author concludes that the key to changing the current attitudes in the Březový potok area is the younger generation, which, if properly carried out, could approach the problem more liberally than the current municipal politicians. In order to increase social acceptance and awareness, the author suggests that SÚRAO organise educational days for children, distribute teaching aids to schools, actively discuss with teachers, organise educational tours for local residents and rely more on the use of social media for its promotion.