Využití point of care diagnostických metod v prostředí urgentních příjmů

Abstract

V bakalářské práci je řešeno využití point of care metod na urgentních příjmech ve dvou různých nemocnicích, mezi kterými byla provedena komparace aplikovaných diagnostických metod při určitých diagnózách a stavech, které byly předem zvoleny. V teoretické části bakalářské práce byly popsány jednotlivé point of care testing analyzátory, které se nejčastěji využívají na urgentních příjmech, včetně jejich výhod a nevýhod. Popsána je též point of care ultrasonografie, kde byla charakterizována jednotlivá vyšetření a nechybí ani souhrn o volně dostupných point of care testech. Obsahem je také specifikace oddělení urgentního příjmu a druhů odběrů biologického materiálu, který je potřebný pro point of care testing. Pro praktickou část bylo vybráno celkem 10 pacientů. Z každé nemocnice se jednalo o 5 kazuistik s různými diagnózami, které se s protější nemocnicí shodovaly. Diagnózy byly voleny s předpokladem možného využití point of care metod k jejich stanovení či upřesnění. V tabulkách pak bylo porovnáno, kolik point of care metod bylo u dané diagnózy využito a za jakou dobu od příjmu pacienta byla stanovena diagnóza. Tímto způsobem bylo možné zhodnotit, zda jsou point of care metody opravdu přínosem pro urychlení diagnostiky závažných stavů.

This bachelor's thesis examines the use of point of care methods during emergency admissions at two different hospitals, which were compared in terms of the diagnostic methods applied for certain pre-selected diagnoses and conditions. The theoretical part of the bachelor’s thesis describes the individual point of care testing analyzers most often used in emergency rooms, including their advantages and disadvantages. Point of care ultrasounds are also described, with characterizations of individual examinations and a summary of freely available point of care tests. Emergency department specifications are examined, along with the types of biological material collected for point of care testing. A total of 10 patients were selected for the practical section. There were 5 case reports from each hospital with various diagnoses matching those at the second hospital. The diagnoses were chosen with the assumption that they could be determined or specified through point of care methods. The tables then compared how many point of care methods were used for a given diagnosis and how long it took to make the diagnosis after the patient was admitted. In this way, it was possible to assess whether point of care methods are really beneficial in speeding up the diagnosis of serious conditions.