Vlastnosti klinických fotonových svazků bez homogenizačního filtru a jejich potenciální přínos v radioterapii prostaty

Abstract

V moderní radioterapii se ve spojení s lineárními urychlovači čím dál častěji hovoří o fotonových svazcích bez použití homogenizačního filtru (tzv. FFF = Flattening Filter-free) a jejich využití. Předmětem této práce bylo zjistit, zda jsou svazky bez homogenizačního filtru schopné dodat stejně nebo alespoň podobně kvalitní plány, které jsou klinicky přijatelné. V teoretické části byl popsán lineární urychlovač, a především podrobně rozebrány vlastnosti FFF svazků, které byly porovnány se svazky homogenizovanými. Praktická část se věnuje plánování klinicky přijatelných plánů pro 15 pacientů s využitím svazků 6 MV, 10 MV, 6 FFF a 10 FFF a jejich porovnání. U všech plánů je zhodnoceno pokrytí cílového objemu, dávky na kritické orgány, integrální dávka, počet monitorovacích jednotek a ozařovací čas. Diskuze se zaobírá shrnutím výsledků u jednotlivých svazků a jejich vysvětlením. Hodnoty jsou také porovnány s jinými pracemi. V závěru diskuze je návrh, jak by se zkrácení ozařovacího času dalo ještě více podpořit. Výsledkem práce je doporučení vybraných svazků, které by mohly být v praxi novou alternativou v léčbě karcinomu prostaty.

In the field of modern radiotherapy in conjunction to linear accelerators it is more and more often spoken about an unflatenned photon beams (FFF = Flattening Filter-free) and their use. The aim of this work was to find out, if it is possible for unflatenned beams to create plans of same or at least similar quality, which are clinically acceptable. In the theoretical section there are demonstrated parts of linear accelerator and especially in detail described features of FFF beams, which are compared with the flatenned ones. The practical part of the work is dedicated to the planning of clinically acceptable iradiation plans for 15 patients using beams 6 X, 10 X, 6 FFF, 10 FFF and their comparison. For all plans coverage of planning target volume, doses on organs at risk, integral dose, number of monitor units and beam-on time are rated. The discussion presents summary of results of each beam and their explanation. Values are also compared with other studies. In the closure of the discussion is also suggestion how to support the shortening of the time even more. The results of the work are recommendations of the selected beams, which could be an alternative in a treatment of prostate cancer.