Analýza nežádoucích příhod zdravotnických prostředků v urgentní medicíně

Abstract

Práce je zaměřena na evidenci a hlášení nežádoucích příhod zdravotnických prostředků používaných v urgentní medicíně. Nejprve byly analyzovány dostupné mezinárodní zdroje – databáze nežádoucích příhod Maude, MedSun, Dean a bezpečnostní nápravná opatření od výrobců v databázi ICIJ a RZPRO se zaměřením na defibrilátory, monitory EKG, ventilátory a infuzní techniku. Ve formě tabulek a grafů byl zpracován vývoj počtu hlášených příhod za poslední tři roky, důvody selhání a zajímavé kazuistiky s popisy situací, které pomáhaly odhadnout příčiny vzniku NP, jejichž znalost může být přínosná pro praxi a vést k ponaučení, jak nežádoucím příhodám předcházet. Z literární rešerše vyplývá, že velká část nežádoucích příhod ZP je způsobena zdravotnickým personálem. V posledním desetiletí došlo k výraznému posunu v přístrojové technice a je možné, že tomu zdravotnické organizace nepřizpůsobily zejména systém vzdělávání. Znalosti postupů u nežádoucích příhod a jejich hlášení jsou mezi zdravotníky na nízké úrovni. Hlášení neprobíhá z důvodů nejistoty, co se má hlásit a také obav z toho, jak budou poskytnuté informace použity. Nejméně prozkoumanou oblastí evidence nežádoucích příhod ZP je přednemocniční péče. V praktické části byl proto proveden kvalitativní výzkum zaměřený na zkušenosti Zdravotnických záchranářů se systémem vzdělávání, řešením a hlášením NP v rámci praxe. Informace byly získané pomocí hloubkových, polostruktorovaných rozhovorů s 12 záchranáři s délkou praxe od 11 do 36 let u záchranné služby a zpracované pomocí softwaru Maxqda. Následně byly pro pracoviště PNP navrženy doporučené postupy tréninku, školení, správné praxe používání, údržby a kontroly zdravotnických prostředků, s cílem minimalizovat potenciální nežádoucí příhody a přiblížit platnou legislativu.

The work is focused on the occurrence and reporting of adverse events of medical devices used in emergency medicine. First, the available international sources - adverse events database Maude, MedSun, Dean, and field safety corrective actions from manufacturers in the ICIJ and RZPRO databases focusing on defibrillators, ECG monitors, ventilators, and infusion equipment were analyzed. Graphs and tables show the development of adverse events over the last three years and include the reasons for the failure. The case studies with descriptions of situations to help estimate the causes of events, the knowledge of which can be beneficial for practice and lead to lessons on how to prevent adverse events, were added. The literature search shows that a large part of medical device adverse events are caused by medical staff. There has been a significant shift in medical equipment in the last decade, and it is possible that healthcare organizations have not adapted the education system. Knowledge of adverse event procedures and their reporting is low among healthcare professionals. The reporting is not carried out due to uncertainty about what to report and also to concerns about how the information provided will be used. Pre-hospital care is the least researched area of medical device adverse events. In the practical part, qualitative research was conducted, focused on the experience of paramedics with the system of education, solutions, and reporting of NP in practice. The information was obtained through in-depth, semi-structured interviews with 12 paramedics with 11 to 36 years of experience in emergency medical services and processed using Maxqda software. Subsequently, recommended procedures for training, education, and good practice in the use, maintenance, and inspection of medical devices were proposed, with the aim of minimizing potential adverse events and approximating the applicable legislation.