Topologická optimalizace jako nástroj designu pro aditivní technologie

Abstract

Diplomová práce se zabývá problematikou aditivních technologií a strukturální optimalizace. Popisuje jednotlivé dílčí technologie dle normy ISO/ASTM 52900, jejich princip, popřípadě výhody a nevýhody. Dále jsou zde uvedeny základní omezení a pravidla, kterými je potřeba se řídit při využívání těchto technologií. Strukturální optimalizace je zaměřena na topologickou, topografickou a lattice optimalizaci. Důraz je kladen především na topologickou optimalizaci, její metody, proces, omezení a využití. Optimalizační proces je dále prakticky představen na zvoleném objektu. Práce je zakončena výrobou vybrané zmenšené varianty a následným experimentálním ověřením a porovnáním s hodnotami získanými simulační analýzou.

The diploma thesis deals with the issue of additive technologies and structural optimization. It describes the individual sub-technologies according to the ISO/ASTM 52900 standard, their principle, and possibly advantages and disadvantages. In addition, the basic restrictions and rules that need to be followed when using these technologies are listed here. Structural optimization is focused on topology, topography and lattice optimization. Emphasis is placed primarily on topological optimization, its methods, process, limitations and use. The optimization process is further practically presented on the selected object. The work is finished with the production of the selected variant, experimental verification and comparison with the values obtained by simulation analysis.