Vliv přechodu z analogového na glass kokpit a naopak na výkonnost pilota

Abstract

Oblast designu kokpitu letadla je v současné době zastoupena 2 odlišnými rozvrženími: analogovým a digitálním (glass cockpit) zobrazením údajů. Během své profesionální cesty může pilot občas muset mezi těmito rozvrženími přecházet. Tato změna v ergonomii kokpitu je považována za faktor nepříznivě ovlivňující výkon pilota. Tato práce se zabývá problémem přechodu mezi oběma zobrazeními, a to v obou směrech, a zkoumá specifické efekty tohoto přechodu společně s jejich příčinami. 20 pilotů – studentů s různou úrovní zkušeností bylo rozděleno do 2 skupin podle jejich počáteční zkušenosti: Gr. A (15 subjektů) – piloti, kteří mají zkušenosti výhradně s analogovým zobrazením a Gr. B (5 subjektů) – piloti, kteří létali pouze s digitálním zobrazením údajů. Během 2 simulovaných letů byli účastníci podrobeni přechodu mezi kokpity, přičemž byl sledován výkon pilotáže ve formě odchylek od předem stanovených parametrů pozorovaných před přechodem a po něm. Údaje o srdeční aktivitě byly zaznamenány pro účely hodnocení psychofyziologického stavu. Studie identifikovala obecně mírné negativní efekty přechodu kokpitu z hlediska přesnosti pilotáže, které byly spojeny s umělým horizontem, zatáčkoměrem, gyrokompasem a variometrem. Přechod z glass cockpitu na analogový kokpit se pak zdá být problematičtější. Z hlediska psychofyziologického stavu subjektů nebyly pozorovány žádné významné odchylky.

The field of aircraft cockpit design is currently represented by 2 distinct layouts: analog and glass. Throughout their professional path, a pilot may occasionally have to transition between the two. This change in cockpit ergonomics is believed to be a factor adversely affecting piloting performance. The present thesis addresses the issue of cockpit transition in either direction and investigates its particular effects, along with reasons behind them. 20 student pilots with varying levels of experience were split into 2 groups depending on their initial experience: Gr. A (15 subjects) for pilots possessing experience exclusively with analog cockpits and Gr. B (5 subjects) for participants who have flown only with glass cockpits. Within 2 simulated flights, the participants were subjected to a cockpit transition with their respective piloting performance in the form of deviations from predetermined parameters observed before and after. Heart rate data was recorded for the purposes of psychophysiological state assessment. The study identified generally mild negative effects of the cockpit transition in terms of piloting precision and attributed them to the attitude indicator, turn-slip indicator, heading indicator, and variometer. Transition from glass to analog cockpit appears to be more troublesome. No significant variations in the psychophysiological state of the participants were observed.