Historická zkušenost využívání území barokního velkostatku na příkla-du Černokostelecka

Abstract

Cílem této práce je na základě historických pramenů a souvisejících oborových vědních vstupů vytvořit obraz vztahů krajinné mozaiky v minulosti. Na modelových příkladech jsou ukázány možnosti interpretace historických písemných pramenů a možnosti rekonstrukce podoby krajiny a krajinných vztahů v 17. a 18. století, tedy v době před prvními soustavnými mapováními. V úvodní části práce je ozřejměna potřeba studia historických vrstev krajiny a přehled současného stavu problematiky studia historie krajiny. Následuje odůvodnění výběru zkoumané lokality a porovnání alternativních území, která se pro studium nabízela. Následně je území představeno a to jak hlediska rozboru abiotických složek, tak biotických a je podán ucelený přehled kulturního vývoje lokality. V metodické části jsou přiblíženy postupy, které byly v práci použity. Jsou přiblíženy kategorie krajinných prvků a krajinného využití a nástin vztahů, které mezi těmito složkami mohou a mohly fungovat. Součástí metodiky je i rozbor a kritika používaných pramenů pro studium. Na případové studii je pak na souboru vzorků nastíněna možnost využití stratigrafické metody, kdy jsou ukázány možnosti rekonstrukce podoby krajiny v 17. a 18. století a krajinných vztahů v ní obsažených. Výstupy této metody je možné brát jako relevantní podporu při řešení územních studií, vytváření či úpravách územního plánu nebo uvážit využití získaných poznatků při tvorbě pozemkových úprav. Zároveň tyto výstupy mohou sloužit jako podklad pro památkové hodnocení krajiny nebo jeden z podkladů pro hodnocení změn využití krajiny.

The aim of this work is to create a picture of relationships and bonds in the landscape mosaic based on historical sources and related scientific input in the past. On a set of model examples are shown possibilities of interpretation of historical written sources and possibilities of reconstruction of landscape and landscape relations in the 17th and 18th centuries, before the first systematic mapping. In the introductory part of the thesis there is an explanation of the need, why to study the historical layers of the landscape and an overview of the current state of landscape history science. This is followed by a justification of the choice of the examined locality and a comparison of the alternative areas considered for the study. In the next chapter, the chosen area is presented, both in terms of analysis of abiotic and biotic components, and a comprehensive overview of the cultural development of the site. The methodical part describes the procedures that were used in the work. There are described the categories of landscape elements and landscape use and outline of relationships between these components, that could have existed in the past. Part of the methodology is the analysis and criticism of the sources used for the study. The case study then outlines the possibility of using the stratigraphic method, which shows the possibilities of reconstruction of the landscape and landscape relations contained in the studied area. The outputs of this method can be considered as a relevant support in the solution of land-use studies, creation or modification of the land-use plan or to consider the use of acquired knowledge in the creation of land-use modifications. At the same time, these outputs can serve as a basis for the historical evaluation of the landscape or one of the bases for assessing land use change.