Proměna venkovské architektury ve 2. polovině 19. století a na počátku 20. století

Abstract

Disertační práce se věnuje stavební a urbanistické proměně venkovské architektury během 19. a 20. století. Užší pozornost zaměřuje na venkvská sídla v blízkosti Prahy nacházející se podél Pražsko-duchdovské dráhy, původně určené především pro dovoz hnědého uhlí z podkrušnohorské Mostecké pánve. Pražsko-duchcovská ddráha vybudovaná v letech 1870 - 1873 byla vedena ze Smíchovského ádraží, od údolí Vltavy pak stoupala přes Hlubočepy, Holyni, Řeporyje, Zbuzany až k dnešní Rudné (dříve Dušníky), kde na pozdější křižovatce s tratí odbořující na Beroun končil její první úsek. Jednotlivé vsi, pro které byly na jmenované dráze postupně zřizovány zastávky, jsou z urbanistického a stavebního hlediska sledovány v druhé polovině 19. a na počátku 20. století, kdy došlo k významným změnám bezprostředně ovivňujícím život na českém venkově. Počátek tohoto období charakterizuje zánik patrimoniální správy v roce 1848 a ustanovení samostatných katastrálních obcí, jejichž obyvatelé se stali svobodnými občany, kteří mohli volně nakládat se svým majetkem. Následně podobu zmíněných venkovských sídel výrazně ovlivnila agrární krize, která měla svůj prvopočátek v krachu na vídeňské burze v roce 1873. V Čechách se nejintenzivněji projevila v letech 1882 - 1886, kdy byli zemědělci nuceni přizpůsobit se novým ekonomickým podmínkám a novým požadavkům na trhu se zemědělskými plodinami. Dalším sledovaným obdobím jsou 9*0. léta a počátek 20. století, vyznačující se konsolidací českého venkova, novou zemědělskou prosperitouk, růstem venkovské spolkové činnosti a vstupem zemědělských stran do státní politiky. Uvedené faktory měly na venkovské stavitelství na sledovaném území nepochybně značný vliv. Předkládaná disertační práce se snaží postihnout sílu jejich působení, zejména analyzuje vývoj urbanistické struktury, její růst, nebo naopak stagnaci ve jmenovaných venkovských sídlech a rovněž stavební proměnu jednotlivých usedlostí, jejichž rozšiřování, přestavby, dělení nebo úplný zánik. Zároveň se snaží poodhalit, k jakým proměnám přispěla v součinnosti s výše uvedenými vlivy blízkost Pražsko-duchcovské dráhy , která v dané lokalitě podpořila těžbu vápence a železné rudy a s tím související rozvoj zejména stavebního průmyslu. Přítomnost železnice ovlivnila hospodářský růst ve sledovaných sídlech i jejich sociální proměny, které měly zpětně vliv na jejich stavební podobu. Předkládané skutečnosti jsou porovnány s vývojem vsi nacházející se rovněž v blízkosti Prahy, ale bez přístupu k železnici (Písnice). Předpokládané proměny analyzuje disertační práce prostřednictvím dostupné regionální literatury a pramenného materiálu, tj. archivních fondů jednotlivých obcí, fondů stavebních úřadů a historických katastrálních map.

The dissertation theiss is about the transformation of rural architecture during the 19th and 20th centuries from the structural and urban aspect. Closer attention is devoted to rural settlements closer to Prague along the Prague-Duchcov railway, originally intended mainly for transporting brown coal from the Most basin in the Ore Mountain Foothill. The Prague-Duchcov railway, which was built between 1870 and 1873 was laid from Smíchov Station, it then climbed from the Vltava River valley through Hlubočepy, Holyně, Řeporyje, Zbuzany to what is now Rudná (previously Dušníky), where its first section ended at the subsequent crossroads with the railway turning off in the direction of Beroun. The individual villages, at which stations were gradually established along the aforementioned railway, are analysed from the urban and structural aspect in the second half of the 19th and the beginning of the 20th century, when significant chnges took place, which had a considerable impact on life in the Czech countryside. The beginning of this period is characterised by the end of patrimonial administration in 1848 and establishment of independent cadastral municipalities, the residents of which became free citizens who were able to freely dispose of their property. The agrarian cirisi, which had roots in the collapse of the Vienna stock exchange in 1873, had a considerable impact on the appearance of the aforementioned rural residences. This colllapse was most apparent in Bohemia during the period between 1882 and 1886, when farmers were forced to adapt to the new economics and new reqierements on the farm crop market. The next analysed period is the eighteen nineties and the beginning of the 20th. century, a period distinguished by consolidation of the Bohemian countrysede, new agricultural prosperity, growth of rural association activities and the involvemen t of agrucultural parties in government policy. The aforementioned factors had an indisputably significant effect on rural construction in the analysed area. The submitted dissertation thesis endeavours to express the power of their impact and particularly analyses development of the urban structure, its growth, or conversely its stagnation, in the named rural areas and also the transformation of individual farms, their expansion, conversion, division or complete extinction. It also endeavours to uncover the transformations the nearness of the Prague-Duchcov railway. which encouraged extraction of limestone and iron ore and also the related development of the construction industry in particular, contributed to in conjunction with the aforementioned factors. The presence of the railway affected economic growth in the analysed settlements and their social transformations, which affected their structural form in return. The submitted facts are compared to development of villages also located near Prague, but with no access to the railways (Písnice). The dissertation thesis analyses the expected transformations by means of available regional literature and source materials, i.e. the archive funds of individual municipalities, the funds of building offices and historic cadastral maps.