Znaky individuality krajiny a jejich využití v územním plánování

Abstract

Krajina je významnou a nedílnou součástí kvality života lidí, je reálným základem budoucí generace. Dává člověku předpoklady pro život a poskytuje mu možnost pro intelektuální, morální, sociální a duchovní rozvoj. Přijetím Evropské úmluvy o krajině se Česká republika zavázala vytvořit systém krajinných forem v různých měřítkových úrovních a implementovat jejich ochranu do egislativních nástrojů územního plánování. V současné době se hledá optimální podoba ochrany kulturní krajiny a její identity v nástrojích územního plánování. I když česká legislativa již zahrnula ochranu krajiny do jednotlivých kapitol územně plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů, hloubka řešení problematiky je stále různá a panuje meziresortní nejistota ve výkladu obsahu jednotlivých pojmů. Tento nepřívětivý stav do značné míry eliminuje nový překlad Evropské úmluvy o krajině. Stále se však hledá způsob kvalitního úderného zakomponování zachování krajinných hodnot, ale i rozvoje krajiny a jejích emblematických znaků do nástrojů územního plánování. Kvalitní systém klasifikace kulturní krajiny, vymezení individuálních krajin (krajinných regionů) se stanovenou mírou a způsobem ochrany a rozvoje, je předpokladem pro usnadnění studia krajiny, stabilizaci přírodních a kulturních hodnot, zvýšení biodiverzity, usnadnění rozhodování o ochraně krajiny a jejím racionálním využití a posílení vztahu mezi člověkem a krajinou.

The landscape is a significant and integral part of the quality of peopte' s life, it is a real basis of the future generation. It gives people presumptions for life and provides them a possibility for intellectual, moral, social and spiritual development. By accepting the European Landscape Convention the Czech Republic undertook to create a system of landscape forms on the different scale levels and implement their protection into the legislative tools of spatial planning. Currently an optimal version of cultural landscape protection and its identity is being sought in the spatial planning tools. Even if the Czech legislation has already involved the landscape protection into the individual chapters of the spatial planning documentation and spatial planning data, the depth of solution of the problems has stili remains different and there exists an inter-departmental uncertainty in the explanation of the individual concepts meaning. This unfavourable state ís to a large extent eliminated by the new translation of the European Landscape Convention. However, a method of the quality striking inclusion of landscape values preservation as well as the development of landscape and its emblematic features into the spatial planning tools is stili being sought. The quality system of tne cultural landscape classification, definition of individual landscapes (landscape regions) with a determined extent and a method of protection and development is an assumption for facilitating the landscape study, stabilization of natural and cultural values, increasing the biodiversity, facilitating the decision-making on the landscape protection and its rational utilization and strengthening relationship between human and the landscape.