Faktory ovlivňující kvalitu života po náhlé zástavě oběhu

Abstract

Bakalářská práce se zabývá terapií, přežitím a neurologickou prognózou pacientů, které postihla náhlá zástava oběhu. Tento stav, jenž bez jasné terapie končí smrtí člověka, se nachází ve středu zájmu mnoha odborníků a odborných organizací. Zahájení kardiopulmonální resuscitace představuje jedinou šanci pacienta na přežití. Cílem práce je posouzení provedených kroků během kardiopulmonální resuscitace ve vztahu k přežití a neurologické prognóze dospělých pacientů. V teoretické části představujeme problematiku náhlé zástavy oběhu v kontextu klinické praxe, práva, vzdělání a výzkumu. Zaměřujeme se na kroky provedené laickou veřejností a zdravotnickou záchrannou službou. Jako metodu výzkumu volíme retrospektivní analýzu dat. Stanovujeme si výzkumnou otázku a podotázky zaměřené na procesy během kardiopulmonální resuscitace. Data sbíráme za čtvrtletní období v Karlovarském kraji. V první části vyhodnocujeme jednotlivé parametry. V druhé části je posuzujeme v kombinaci s primárním a sekundárním přežitím pacientů. Výstupy jsou zpracované do grafů a tabulek. Výsledky jsou porovnávány s aktuálními doporučenými postupy a studiemi. Z výzkumu vyplývá, že největší šanci na přežití mají pacienti se spatřenou náhlou zástavou oběhu a pokud svědek události zahájí kardiopulmonální resuscitaci. S klesajícím stupněm naléhavosti se prodlužuje dojezdový čas. Ten je spojený s horším primárním i sekundárním přežitím pacienta. Pacienti s defibrilovatelným rytmem přežívají častěji a s menšími neurologickými následky oproti pacientům s nedefibrilovatelným rytmem. Z analýzy vyplývá, že příjezd výjezdové skupiny rychlé zdravotnické pomoci jako první na místo je spojeno s vyšší šancí na sekundární přežití kardiopulmonální resuscitace.

The Bachelor thesis deals with therapy, survival and neurological prognosis of patients who suffered from sudden cardiac arrest. This condition, which ends with the death of the person without clear therapy, is in the spotlight of many experts and professional organizations. The initiation of cardiopulmonary resuscitation represents the patient's only chance of survival. The aim of the thesis is to evaluate the steps taken during cardiopulmonary resuscitation in relation to the survival and neurological prognosis of adult patients. The theoretical part presents the issue of sudden cardiac arrest in the context of clinical practice, law, education and research. It is focused on the steps taken by the lay public and the emergency medical service. Retrospective data analysis was chosen as a method of research. A research question and sub-questions focused on processes during cardiopulmonary resuscitation were determined. The data is collected in the Karlovy Vary Region for the quarterly period. In the first part, individual parameters are evaluated. In the second part, these are assessed in combination with primary and secondary survival of patients. The outputs are processed into charts and tables. The results are compared with current best practices and studies. The research shows that the greatest chance of survival is for patients with a noticed sudden cardiac arrest where the witness of the event starts cardiopulmonary resuscitation. With a decreasing degree of urgency, arrival time is increased. This is associated with worse primary and secondary survival of the patient. Patients with defibrillated rhythm survive more frequently and with less neurological consequences than patients with undefibrillated rhythm. The analysis shows that the arrival of the emergency medical service group first to the place is associated with a higher chance of secondary survival of cardiopulmonary resuscitation.