Plastické detektory použité na bezpilotních prostředcích pro stanovení dávkového příkonu

Abstract

Plastové detektory jsou obecně lehké, levné, nenáročné na obsluhu a mají rychlou odezvu. Díky těmto vlastnostem jsou vhodné k použití na bezpilotních prostředcích. Tato práce shrnuje základní poznatky o těchto detektorech, což mimo jiné obsahuje popis scintilačního procesu v organických látkách, charakteristiku jednotlivých složek plastových scintilátorů (rozpouštědlo, luminofory) i parametry současně vyráběných plastových detektorů. Z řady možných využití výše zmíněných detektorů se tato práce zaměřuje především na terénní aplikace, zejména pak na měření dávkových příkonů jedním konkrétním plastovým detektorem, který byl vyroben k použití na bezpilotních prostředcích pro mobilní skupinu Státního ústavu radiační ochrany. U tohoto detektoru byla proměřena úhlová závislost a také závislost absorbované energie a četnosti detekovaných impulzů na dávkovém příkonu.

In general, plastic detectors are light, inexpensive, easy to use and have a fast response. These properties make them suitable for use at unmanned vehicles. This thesis is focused on introduction to these detectors including a description of scintillation process in organics materials, attributes of plastic scintillator components (solvent, luminophores), and also technical data of currently fabricated plastic detectors. From variety of possible uses of above mentioned detectors, this thesis focuses primarily on terrain applications, in particular on the measurement of dose rates by a particular plastic detector which was made for a mobile group of the National Radiation Protection Institute for purposes of use at unmanned vehicles. The measurement of an angular dependence, as well as a dependence of absorbed energy and a frequency of detected impulses on a dose rate was carried out for this detector.