Urbanismus podporující roli veřejné dopravy. S jakými hodnotami pracuje a jaké nabízí perspektivy? Srovnání kontextů a vybraných terénů v ČR a v zahraničí.

Abstract

Tato disertační práce se zapisuje do stále aktuálnější problematiky koordinace dopravního a územního plánování, v rámci úsilí o tvorbu plnohodnotného městského prostředí i jeho obrazu. V návaznosti na klíčovou roli veřejné dopravy při utváření většiny tradičních měst se i dnes opět nabízí cesta, jak prostřednictvím urbanismu podporujícího roli veřejné dopravy ovlivnit dělbu přepravní práce ve městech, vedoucí ke zmírnění intenzivního provozu auto-mobilů. Veřejná, zvláště kolejová pouliční doprava by se měla znovu stát reprezentativní složkou veřejného prostoru, odpovídající jejímu významu v životě města – tedy i jednoduše přístupnou, dobře čitelnou a pohledově příjemnou pro pěší v okolí každé jednotlivé zastávky. Paradoxně velmi podporovaná veřejná doprava během éry plánovaného hospodářství tyto vlastnosti ale zpravidla postrádala a její používání se naopak stalo symbolem nutnosti, což se od následného uvolnění poměrů projevuje zřetelnou změnou preferencí ve prospěch osobního automobilu. Zajímavou inspiraci mohou nabídnout současné snahy o tvorbu urban-ismu podporujícího roli veřejné dopravy v zahraničí – například ve Francii, která se v počtu a síle znovuzavádění pouliční tramvaje do měst dostala na světovou špičku, i zdejší úspěch je ale žádoucí hodnotit střízlivě. V našich podmínkách je nyní důležité, skrze vhodný způsob rozvoje měst a jejich částí, neodmítat dosud přítomnou tradici v používání veřejné dopravy, ale naopak se snažit na ni co nejlépe navázat.

The subject of this thesis is the increasingly actual theme of the quest to coordinate transpor-tation and spatial planning in order to create an authentic and attractive urban environment and its image as well. Public transport played a key role in shaping most traditional cities, and there are forms of development today which propose to reduce automobile traffic by shifting the modal share in cities through transit-oriented urban design. Reflecting its im-portance in every aspect of city life, public transport, in particular streetcars, could once again become one of the standard features of urban public space. Tram stations need to of-fer easy pedestrian access, legibility and an aesthetically attractive environment. During the former socialist era, however, despite high national subsidies, these attributes were lacking in public transit in Czech cities. Since public transport was then much more a necessity than a choice, the subsequent lifting of political and economic control led to a substantial shift to the private car. Valuable inspiration can be drawn today from certain European and non-European strategies for transit-oriented development, e.g. in France, where tramways have made a full comeback in cities in the last 20 years, as intensely no where else. Nevertheless, even these successes need to be assessed realistically. Through appropriate urban planning and design in Czech cities, it is now important not to abandon the continuing tradition of pub-lic transport use, but instead to pursue it further.

Cette thèse s’inscrit dans le champ des interactions entre la planification de la ville et de ses transports, un champ qui devient de plus en plus d’actualité. Elle vise à contribuer à la réflexion sur la manière de façonner des environnements urbains de qualité et ce, tant du point de vue des espaces intérieurs à la ville que de celui de l’image extérieure de cette dernière. Etant donné que les transports en commun ont apporté une contribution décisive à la formation des villes traditionnelles, une manière de concevoir la ville est, encore aujourd’hui, d’agir au travers d’un urbanisme orienté vers le transport collectif, visant à diminuer l’omniprésence du trafic automobile. En raison de l’importance du transport collectif dans le fonctionnement global de la ville, il est souhaitable qu’il redevienne l’une des composantes représentatives de l’espace public. Ceci est particulièrement vrai pour le tramway. Ses infrastructures doivent aussi être accessibles, clairement lisibles et s’insérer harmonieusement au sein des espaces d’implantation des stations. Or dans la période de l’économie planifiée, de tels attributs faisaient cruellement défaut aux transports en commun tchèques, en dépit de l’importance des aides publiques dont ceux-ci bénéficiaient. L’usage des transports en commun étant à l’époque plus une nécessité qu’un choix, le report vers l’automobile en fut d’autant plus massif après le passage à l’économie de marché. Dans l’optique d’une résolution des problèmes qui en résultent, une piste fondée sur les récentes approches relevant de l’urbanisme orienté vers le transport en commun à l’étranger a été explorée. En France, en particulier, la politique de réintroduction du tramway urbain dans les nombreuses villes est menée avec une intensité n’ayant d’équivalent nulle part ailleurs, son succès étant à relativiser néanmoins. Dans les villes tchèques, il convient enfin de ne pas refuser aujourd’hui cette tradition toujours vivante de l’usage du transport public, mais de renouer avec elle et ce, en accord avec les exigences du développement urbain actuel.