Proces modernity a jeho artikulace v prostorové struktuře území

Abstract

Základní témata disertace jsou obsažena již v jejím názvu: "Proces modernity a jeho artikulace v prostorové struktuře území", leč pokud bychom měli téma disertace vyjádřit jedním slovem, tím patrně nejvýstižnějším bude pojem složitost. Původním tématem, na kterém byla práce zahájena, byla problematizace a vymezení pojmu město a uchopení vztahů mezi městy a procesem globalizace. Brzy se však ukázalo, že pojmem, který propojuje města s globalizací, je společnost a že práce se neobejde ani bez hlubší tematizace vztahu mezi strukturami a procesy. Práce se tak začala postupně vzdalovat od urbanismu a územního plánování, vtahovat do sebe poznatky a témata dalších vědních oborů a zároveň se stávat stále více filosofickou. Jinak řečeno, když se řekne město, je třeba se zabývat nejen výstavbou a plánováním, popř. přírodou a člověkem, ale také společností, státy a územím. Vymezení těchto pojmů a jejich vzájemných vztahů už není úlohou vědeckou, ale filosofickou. Právě filosofie totiž pracuje s pojmy, a tím se zásadně odlišuje od vědy, která pracuje s termíny. Hlavní cíl disertace, anebo, lépe řečeno, její smysl, je následující: proměnit způsob uvažování o světě a tedy i naše jednání v tomto světě. Cílem disertace je proměnit formy, skrze něž na svět hledíme a tedy i to, co vidíme, jak se chováme a jaké jsou naše interakce s ostatními součástmi světa. A tím nejsou myšleny pouze interakce s lidmi, ale i s jakýmikoli živými systémy (organismy, rostlinami, ekosystémy), ale i se systémy sociálními (organizacemi, institucemi, sdruženími) či se složitými stroji (počítači, socio-ekonomickými uspořádáními). Postupů, které byly při zpracování disertace uplatněny, bylo několik. Vzájemně se překrývají, doplňují a propojují. Jde zejména o proces prosívání, porovnávání a kladení různých perspektiv vedle sebe, postupnou artikulaci pojmů, kontinuální variaci témat, pokusné uchopování různých problematik pomocí již artikulovaných pojmů, kroužení okolo tématu a jeho uchopování prizmatem s ním sousedících teorií, zaměření na proces autoreference, zesložitění za účelem zjednodušení, dvojitá artikulace: působení obsahu na výraz a výrazu na obsah. V závěrečné fázi tvorby disertace se jejím hlavním cílem stala snaha dosáhnout konzistence, ale přitom zachovat otevřenost vůči dalším podnětům a myšlenkám.Základním výsledkem práce je sám způsob uchopení a uspořádání poznatků o složitém a různorodém světě, ve kterém žijeme a který vlastní činností konstruujeme. Tímto výsledkem je práce samotná, její vnitřní struktura a zejména její obsah-mapa, která se relativně jednoduchou a přehlednou grafickou formou pokouší zachytit obsah práce v celé její složitosti. Práci samotnou tak lze chápat i jako určitý model světa, jako artikulaci poznatků, které jsou jejím obsahem.Mimo to však byly v práci vytvořeny (nově formulovány) následující pojmy: proces modernity, globální metropole, světoměsto, území či infrastruktura. Deleuzův pojem složeniny byl použit k popisu územního plánu (kterému je rozuměno jako složenině obrazů a plánů) a Luhmannovy pojmy autoreferenční systém a redukce složitosti posloužily k zaměření se na způsoby, kterými si složitost světa zjednodušujeme, stejně jako na formy, které k tomu používáme. Právě proto je velice důležité, jak územní i jiné plány vypadají a jakým způsobem komunikují svůj obsah. A naprosto zásadní je proces územního plánování - to je totiž forma, která utváří města i území, které obýváme. I proto se autor zamýšlel nad reformou tohoto procesu v Česku, kterou navrhuje založit na teorii tří čar, tedy na odlišných plánech pro města, krajinu a přírodu.Jelikož cílem práce je proměna myšlení, práce se vědomě pokouší své čtenáře vykolejit z navyklého a vzděláním často utvrzeného způsobu uchopování světa. Zaměřuje se sice na procesy, které utváří naše životní prostředí, ale za mnohem důležitější považuje obrazy světa, z nichž vycházejí nejen plánovači, architekti a další profesionálové v tomto oboru, ale také politici, vědci a široká veřejnost.

The basic themes of the doctoral thesis are spelled in its title: "The Process of Modernity and its Articulation in Spatial Structure of Territory" but if we should characterize its theme in one word, it is: complexity.The theme, at which was the thesis initiated, was questioning of the concept of city and its relation to the process of globalization. However, it soon appeared that what links cities and globalization is society and that the thesis can't get along without dealing with the relation between structures and processes. Consequently, the thesis detoured from urbanism and planning, widen its scope and became more philosophical. To put it differently, when we say city, it is not only about building and planning, eventually about man and nature, but also about society, states and territory. Delimitation of these concepts and their relations is no longer scientific task but the task of philosophy, since only philosophy works with concepts - which quite differs from science that works with terms. The main goal of the thesis, or its purpose, is this: to change the way we think about the world and therefore also the way we act in this world. The goal of the thesis is thus to transform the forms, through which we perceive the world, how we behave and how we interact with other components of the world. And these are not only interactions with people but also with whatever living systems (organisms, ecosystems), social systems (organizations, groups) and complex machines (computers, socio-economic assemblages).For elaborating of the thesis, there were multiple methods used. They are mutually overlapping, connecting and supplementing each other. Particularly, it was a process of sieving, comparison and laying various perspectives side by side, successive articulation of concepts, continual variation of themes, focus on the process of self-reference, double articulation: influence of content on expression and vice-versa. In the final phase, the main theme became the struggle for consistency, combined with maintaining the openness towards further ideas.Basic result of the thesis is the way in which the findings and knowledge of the complex and diverse world, where we live and that we construct by our activity, are assorted, composed and assembled. The main result of the thesis is therefore the thesis itself, the way it is structured and especially its content-map, which in a simple graphic form strives to capture the content of the thesis in its whole complexity. Thesis itself can also be understood as a kind of a model of the world, as well as an articulation of the findings that are its content.Besides this, there were created (newly formulated) these concepts: process of modernity, global metropolises, one-world city, territory and infrastructure. Deleuze's concept of an assemblage was applied to the description of the masterplan (understood as an assemblage of pictures and plans) and Luhmann's concepts of self-reference and reduction of complexity served for a focus on the means and forms by which we simplify the complexity of the world. Hence it is important to focus on how do the masterplans as well as other public documents appear and communicate its content. And quite significant is the planing process itself, because this is the form that shapes the cities and territories, where we live. That is also the reason why did the author thought over the reform of planning process in Czech Republic - and suggested to base it on the theory of three lines, that is, on different plans for cities, landscape and natural areas.Since the purpose of the thesis is a change of thinking, the thesis deliberately strives to derail its readers from accustomed way of seeing the world. Although it is focused on processes that shape our environment, greater emphasis is put on world-views, that shape the decisions of not only planners, architects and other professionals in this field, but also of politicians, scientists and of general public.