Prvoplán a utopie.

Abstract

Disertační práce se zabývá výtvarnými postupy (kresba, malba) při malování architektury. Zkoumá prvoplány Jiřího Krohy (vzniklé v letech 1917-20) a porovnává je kresbou a malbou Zahy Hadid (zejména z let 1976-77). Jiří Kroha formuloval teoretický program specifických kreseb, jimiž architekt v počáteční fázi navrhování sestupuje k teoretickému a filosofickému fundamentu architektury. Zaha Hadid se inspirovala tvorbou ruských avantgardistů (Malevič, Lisickij), s nimiž měl i Jiří Kroha řadu paralelních inspirací. Navíc využívá potenciálu digitální technologie, která podporuje artikulaci a evoluci inovativního architektonického myšlení. Prvoplán a utopie upozorňuje na fenomén volné kresby (malby, skici, diagramy), která definuje novou architekturu: tj. architektonická koncept (teorie a filosofie) a architektonický jyzyk (forma a tvar).

This thesis deals with visual techniques (drawing, painting) in the designing of architecture. It examines the "protoplan" done by Jiří Kroha (1917-1920) and compares them with drawings and paintings done by Zaha Hadid (1976-1977). Jiří Kroha formulated theoretical program specific drawings which the architect in the early design stage descends to the theoretical and philosophical fundamentals of architecture. Zaha Hadid was inspired by the work of the Russian avant-garde (Malevich, El Lisitski), with whom had Jiří Kroha number of parallel instiration. In addition, she uses the potential of digital technology that supports the articulation and evolution of innovative architectural thought. The Protoplan and utopia draws attention to the phenomenon of free drawings (paintings, sketches, diagrams), which defines a new architecture: ie architectural concept (theory and philosophy) and architectural language (form and shape).