Možnosti a nástroje ochrany krajiny v územním plánování - se zvláštním zřeelem k ochraně krajinného rázu

Abstract

Krajina má významnou úlohu z hlediska veřejného zájmu. Každá má svůj charakter, který lze popsat, např. pomocí přírodní, kulturní a historické charakteristiky, ve smyslu § 12 zákona ZOPK. Smyslem institutu ochrany krajiny a krajinného rázu je definování významných hodnot území a stanovení opatření k jejich záchraně. Obě části jsou mezirezortní expertní činnosti s nutnou spoluprací mezi samosprávou, občanskými iniciativami a orgány životního prostředí a územního plánování. Územní plánování je totiž hospodaření s prostorem a jeho smyslem je stanovit podmínky pro zohlednění všech rozhodných zájmů. Cílem této disertační práce je najít způsob, jak ochranu krajiny a krajinného rázu vhodně začlenit do územního plánování tak, aby se její pojetí neomezilo na zákaz jakékoliv změny v území. Tento cíl není možné dosáhnout bez vyhodnocení nástrojů územního plánování a dále stanovení, nejlépe aplikovatelných dokumentů, týkající se ochrany krajiny. K tomu je zapotřebí získat i zkušenosti orgánů ochrany přírody a orgánů územního plánování. Na základě obou těchto vyhodnocení byla vybrána 4 hlavní témata ("Veřejnost", "Podrobnost", "Legislativa", a "Vazba na územní plánování"), kterým se práce věnuje a hledá řešení, zejména pro praktické využití. Na závěr práce je navržen souhrn pravidel, která mohou pomoci zajistit lepší aplikaci ochrany krajiny.

The landscape has an important role in the public interest. Each landscape can be described in common terms, for example by natural, cultural and historical characteristics as defined in § 12 of the Act on Protection of Nature and Landscape. The purpose of landscape protection is to define the important characteristics of the landscape and measures to protect them. Both parts combine collaborative activity of experts with the necessary cooperation between governments, citizens' initiatives and institutions for Environment and Territorial Planning. Urban planning is the management of space and its purpose is to conditions for taking into account the relevant interests and needs of state and territory governments as well as public and private sector investors, and then to carry out the resulting changes in the area while managing the public which they impact. Based on this complex situation, the main objective of this thesis is how to properly integrate landscape character protection into the instruments of urban landscape planning such that the concept is not restricted to prohibiting any changes in the landscape. This aim cannot be achieved without a thorough assessment of individual urban planning tools and a determination of which documents relating to landscape protection are most applicable in practice. In addition to reviewing the urban planning tools' types, contents and process of acquiring, the experience of conservation authorities and planning authorities must be applied. Four main themes were selected for deep analysis and to determine an optimal solution, especially for practical application. At the conclusion of this thesis a set of rules is designed which can help ensure better application of landscape protection in urban planning.