DVB-T2 zpracování signálu pro určování polohy

Abstract

Práce popisuje a porovnává tři metody zpracování televizního signálu DVB-T2, jejichž cílem je určit zpoždění signálů od jednotlivých vysílačů. Z vypočítaných zpoždění lze následně pozičními algoritmy určit polohu přijímače. Použité postupy jsou založeny na výpočtu korelační funkce v různých variantách první dva algoritmy využívají pro výpočet repliky signálu a poslední metoda je založena na autokorelaci. Srovnání přesnosti a citlivosti je provedeno na uměle vytvořených a zaznamenaných signálech z různě náročných prostředí. Algoritmy využívající pro výpočet znalost synchronizačních nosných dosahují vyšší citlivosti a přesnosti (až 100 m) než metoda autokorelace. Ta naopak dosahuje lepších výsledků při výpočtu na signálu vysílaného z více než dvou vysílačů.

The work describes and compares three methods of processing DVB-T2 television signals, the aim of which is to determine the delay of signals from individual transmitters. From the calculated delays, the position of the receiver can then be determined using positioning algorithms. The employed methods are based on the calculation of the correlation function in various forms the first two algorithms use a signal replica for calculation, and the last method is based on autocorrelation. The comparison of accuracy and sensitivity is performed on artificially created and recorded signals from diverse challenging environments. Algorithms using knowledge of synchronization carriers for calculation achieve higher sensitivity and accuracy (up to 100 m) than the autocorrelation method. On the contrary, it achieves better results when calculating on a signal transmitted from more than two transmitters.