Aplikace moderních stínících prvků u bytových domů z 19. st.

Abstract

Třetinu bytového fondu v ČR i v EU představují historické budovy s kulturně-historickou hodnotou. V řadě případů se jedná o bytové domy z 19. st. s kompozicí fasád danou specifickým souborem architektonických znaků. Přes své estetické kvality a památkové hodnoty obvykle tyto domy nenaplňují soudobé požadavky na kvalitu vnitřního prostředí a potřeby energetické hospodárnosti. Tepelný komfort interiéru v letním období má znatelný vliv na zdraví, produktivitu a psychickou pohodu člověka. Ačkoliv k přehřívání bytových domů z 19. st. dříve nedocházelo, dnes už k němu vlivem klimatické změny dochází a v příštích dekádách bude míra přehřívání narůstat. Tento předpoklad je v disertační práci výpočtově ověřen za použití dřívějších, současných i predikovaných klimatických dat. Strojní chlazení není vhodným řešením letního tepelného komfortu z důvodu vysoké energetické náročnosti a možného negativního vlivu na zdraví osob. Vhodným řešením jsou vnější stínicí prostředky, které ale zasahují do architektonického ztvárnění původní kompozice fasády. Otázkou je, zda skutečně vždy narušují chráněné hodnoty. Dle autorova pohledu je podstatnou hodnotou, zejména v památkových zónách, uchování vnímaného prožitku z původní kompozice fasády. Základní teze vychází z paradigmatu tvarové psychologie, jež tvrdí, že vnímání celku je odlišné od vnímání jeho jednotlivých částí. Změna jednoho prvku může, ale nemusí vést ke změně vnímání celku. Přidání stínicích prvků nemusí nutně mít negativní dopad na vizuální vnímání původní kompozice fasády, tedy na prožitek pozorovatele. Pro ověření výše uvedeného autor zvolil dva novorenesanční bytové domy v památkové zóně Vinohrady. Lze předpokládat, že výsledky budou aplikovatelné v širším území nejen Vinohrad, ale v přiměřené míře napříč bývalým Rakousko-Uherskem. Teze je v této práci ověřena experimentálně na vzorku účastníků sestávající z lidí s architektonickým vzděláním a bez něj. V experimentu je využita technologie pro sledování očních pohybů doplněné o část, ve které účastníci zpětně kreslí a slovně popisují, co na promítaných obrázcích viděli. Cílem je porovnat rozdíl vizuálního vnímání mezi architekty a laiky a určit, které znaky účastníci vizuálně pozorují a které procesem vizuálního vnímání vyhodnotí jako významné. Je zkoumáno, jak se v tomto projeví přidané stínicí prvky a jaký mohou mít dopad na vnímaný prožitek.

One third of the housing fund in the Czech Republic and in the EU is represented by historic buildings with cultural and historical value. In many cases, these are 19th-century residential buildings with facade compositions determined by a specific set of architectural features. In spite of their aesthetic qualities and heritage values, these buildings usually do not meet contemporary requirements for the quality of the indoor environment and energy efficiency. The thermal comfort of the interior in summer has a noticeable impact on health, productivity and psychological well-being. Although overheating of 19th century residential buildings did not occur before, it is already occurring today due to climate change and is going to increase in the coming decades. This assumption is verified computationally in the dissertation using past, present and predicted climate data. Machine cooling is not a suitable solution for summer thermal comfort due to its high energy consumption and potential negative impact on occupant health. External shading is a suitable solution, however, it affects the architectural design of the original facade composition. The question is whether they actually always disturb the protected values. In the author's point of view, the preservation of the visually perceived experience of the original composition of the façade is an important value, especially in protected zones. The main thesis is based on the paradigm of Gestalt psychology, which claims that the perception of the whole differs from the perception of its individual parts. A change in one element may or may not lead to a change in the perception of the whole. The addition of shading elements does not necessarily have a negative impact on the visual perception of the original façade composition, i.e. on the observer's experience. To verify the above, the author chose two Neo-Renaissance residential buildings in the Vinohrady protected zone. It can be assumed that the results will be applicable not only in the wider area of Vinohrady, but also proportionally across the former Austro-Hungarian Empire. In this dissertation, the thesis is verified experimentally on a sample of participants consisting of people with and without architectural education. Eye-tracking technology is used in the experiment, supplemented by a part in which participants draw and describe what they saw in the projected images. The aim is to compare the difference in visual perception between architects and non-architects and to determine which features participants visually observe and which they evaluate as significant. The influence of added shading elements on this process and what impact they may have on the perceived experience is explored.