Nové trendy zabezpečení emergency systémů nemocnic Středočeského kraje

Abstract

Autor disertační práce se zabývá urgentními příjmy z pohledu nových trendů jejich zabezpečení. Urgentní příjmy jsou specializovanými pracovišti nemocnic a zdravotnických zařízení, které zabezpečují péči o akutně nemocné. Tato oddělení zajišťují nepřetržitou základní diagnostiku a specializovanou oborovou léčbu nemocným v nepřetržitém režimu. Vytváří vstupní bránu nemocnice a jsou tak vystaveny často nepredikovatelným výkyvům počtu příchozích pacientů. Provoz těchto oddělení má tak určitá specifika zabezpečující včasné ošetření pacientů za nejefektivnějšího využití personálu. Urgentní příjmy poskytují nejen péči o akutní stavy za běžných okolností, ale hrají důležitou roli v období krizového provozu, který souvisí s řadou mimořádných událostí. Těmto oddělením se nevyhýbá ani řada nepříznivých situací, které mohou mít negativní dopad na jejich provoz. Proto je snaha veškerá preventivní opatření neustále zefektivňovat. Autor disertační práce se ve své teoretické části věnoval literární rešerši na téma urgentních příjmů, jejich provozu a specifikám. Následně byla posuzována krizová připravenost nemocnice, která má oddělení urgentního příjmu často integrované do svých plánů. Aktuálními tématy v tomto ohledu je v současnosti připravenost zdravotnických zařízení na aktivního střelce a na narušení dodávek elektrické energie. Tyto témata byly hlavní náplní praktické části práce. Prvním vytyčeným cílem bylo stanovit doporučení k přípravě zdravotnického zařízení na aktivního střelce. Tato doporučení se vztahují zejména na urgentní příjmy, které jsou z povahy své struktury a výskytu vysokého počtu pacientů častým cílem těchto incidentů. Doporučení vychází ze scoping review především zahraniční literatury. Druhým cílem bylo stanovit kritické body, které mohou být negativně ovlivněny dlouhodobým výpadkem elektrického proudu. Z pohledu urgentních příjmů se jedná především o omezení diagnostiky a léčby nemocných. Kritickým bodem diagnostiky jsou především metody závislé na stabilitě elektrizační sítě. Touto událostí je však zasažen celý chod nemocnice. Dalším cílem bylo definovat rozdíly v nutnosti zajištění bezpečnostního napájení pro zdravotnické a nezdravotnické prostory při krátkodobém a dlouhodobém výpadku přívodu elektrické energie. Mezitím, co technické standardy reflektují ochranu pacientů proti krátkým výpadkům elektrické energie, opatření pro dlouhodobé výpadky mají jen omezenou možnost plánování. Urgentní příjem je jedno z odděleních, kde se předpokládá funkceschopnost i za takových okolností. Výsledkem práce jsou doporučení zásad prevence a připravenosti na incident s aktivním střelcem. I zde se však setkáváme s některými dilematy, která nejsou v současné literatuře plně zodpovězena. V otázce energetické bezpečnosti byly odhaleny kritické body diagnostiky urgentních stavů za provozu na záložní zdroj elektrické energie a z toho vyplývající rizika pro zdraví a životy pacientů. Obdobně byly z analýzy získány slabá místa, jež jsou podnětem k zamyšlení možnosti rozšíření připravenosti na tyto mimořádné události.

The doctoral thesis examines emergency rooms from the viewpoint of evolving security trends. Emergency rooms are specialised wards of hospitals and medical facilities providing treatment of emergency patients. These wards provide patients with round-the-clock basic diagnostics and specialised treatment in the respective medical discipline. Being the gateway to the hospital, they often face unpredictable fluctuations in the number of incoming patients. The operation of these wards has certain distinctive characteristics to ensure timely treatment of patients with the most efficient use of staff. Emergency rooms not only treat emergency patients in normal circumstances, but they also play a vital role during crisis operation activated by numerous emergencies. They are not spared from a number of adverse situations that can have a disruptive effect on their operation. Hence, there is a continuous effort to enhance the effectiveness of all preventive measures. In the theoretical part of the thesis, the author conducted a literature search on the topic of emergency rooms, their operation and distinctive characteristics. This is followed by discussion of the crisis preparedness of hospitals, which often have the emergency room integrated into their crisis plans. Very topical issues in this regard are medical facilities’ active-shooter preparedness and preparedness for power disruptions. These topics were the main focus of the practical part of the thesis. The first objective was to establish recommendations to prepare a medical facility for an active shooter. These recommendations are particularly relevant to emergency rooms, which are a frequent target of these incidents due to their structure and the high number of patients present. The recommendations are based on a scoping review of mainly foreign literature. The second objective was to determine the critical points that may be adversely affected by a long-term power outage. From the perspective of emergency rooms, this mainly involves limiting the diagnostics and treatment of patients. Methods that depend on the stability of the power grid are the primary critical point of diagnostics. However, the entire operation of the hospital is affected by the event. The final objective was to define the differences in the need to provide safety power supply for medical and non-medical premises during short- and long-term power outages. While technical standards reflect the protection of patients against short power outages, measures for long-term outages provide only limited planning options. Emergency room is a hospital ward that is expected to preserve its functional capacity even in circumstances of this nature. The thesis brings recommendations for the principles of prevention and preparedness for an active-shooter incident. In terms of energy security, critical points were identified in the diagnostics of emergency conditions when operating on a backup power supply and the resulting risks to patients’ health and lives. Similarly, the analysis revealed weaknesses, calling for reflection on how to enhance preparedness for such emergencies.