Způsoby výuky nosných konstrukcí na fakultách architektury.

Abstract

Studie se zabývá výukou statiky a souvisejích předmětů na fakultách architektury.Názory na tuto problematiku jsou zde stručně popsány od období od 50. let 20. století (Larrick, Salvadori, Kamphoefner, Severud) až do současné doby.Hlavními cíli práce je stanovení významu statiky a souvisejích předmětů nosných konstrukcí (SE) v architektonickém kurikulu, porovnání a zhodnocení různých učebních přístupů ("tradičních" vs. konstruktivistických) se zaměřením na "inovativní" způsoby (práce s modely, použití metod grafické statiky, implementace počítačového software). Pro aplikovaný výzkum byly použity následují metody: komparace, pozorování (observace), analýza a sociologický výzkum.Kvantitativní analýza zkoumající procentuální podíl SE předmětů v architektonickém kurikulu provedená na vybraném vzorku 27 evropských anglicky a německy vyučujích univerzit ukázala, že podíl SE vykazuje výrazný rozptyl (5-42% pro bakalářské studium a 0-45% pro magisterské). Německé a přední anglické univerzity vykazují obecně vyšší než průměrné hodnoty (bakalářské: přední britské univerzity a kombinované kurzy (arch. inženýrství) 35%, většina britských univerzit 10-15%, německé univerzity 15-25%; magisterské: do 5%, podíl roste při specializaci na statiku na10-45%). V tomto kontextu se jeví podíl 8,33% SE v kurikulu, který vykazuje FA ČVUT pro bakalářské kurzy, jako relativně nízký. V rámci kvalitativního výzkumu jsem se zabývala také metodami výuky.Zde jsem vyhodnotila konstruktivistický přístup jako vhodnější pro studenty architektury predisponované učiti se na základě vizuálních vjemů a kreativního založení, ale zároveň jsem dospěla k závěru, že založení výuky statiky pouze na názorných demonstracích není vhodné z toho důvodu, že primární základna technických znalostí by měla být studentům zprostředkována frontálním výkladem za účelem poskytnutí komplexního přehledného zpracování problematiky. Učební přístupy byly dále rozděleny do čtyř hlavních skupin (1A. Detailní vědecko/technický anglosaský, 1B. Praktický vědecko/technický anglosaský, 2. Založený na principech grafické statiky, 3. Založený na historickém vývoji mechaniky), které byly podrobeny evaluaci. Výsledkem evaluace, do níž byla zahrnuta i specika FA ČVUT v Praze, je doporučení nejvhodnějšího způsobu výuky statiky a nosných konstrukcí. Tím je skupina 1A. Detailní vědecko/technický učební přístup. Zároveň je doporučeno zařadit do výuky více konstruktivistických metod.

The study is devoted to architectural structural education. Views on the problematics are shortly described here from the 50s of the 20th century (Larrick, Salvadori, Kamphoefner, Severud) until nowadays.The main objective of the study is to assess the importance of Structural Engineering (SE) subjects in architectural curricula, to compare and to evaluate various teaching approaches ("traditional" behaviorist vs. constructivist) with the focus on monitoring the "innovative" ways (working with models, employing graphic statics methods, utilising computer software). The following methods of applied research have been used: comparison, observation, analysis and sociological research.Quantitative analysis of % share of SE in architectural curricula has been conducted on the sample of 27 selected leading European English and German speaking universities showing that the share of SE varies considerably (5-42% in bachelor and 0-45% in master). German speaking and the top rated UK universities tend to have a higher than average share (SE in bachelor: cca 35% for leading British and AE combined courses, 10-15% for most English-speaking, 15-25% for German speaking, SE in master: up to 5%, when further specialisation in SE, it boosts share of SE subjects to 10-45%). In this context, an 8.33% share of SE in bachelor studies at CTU seems to be underrepresented. I have also looked into the ways of teaching as a part of the qualitative research, coming to a conclusion that constructivist methods are beneficial for architecture students accustomed to learn in visual, creative way, however to base the tuition on hands-on experiments solely would not be appropriate as the primary "technical base" is in my opinion best received frontally in order to equip students with the complex synoptic view on the problematics. Teaching approaches have been sorted into four main groups (Detailed Scientific/Technical/Anglo-Saxon Attitude (1A), More practically oriented Scientific/Technical/Anglo-Saxon Attitude (1B), Graphic Statics based Attitude (G2), Attitude based on the Historical development of Structural Mechanics (G3)), and submitted to the evalution, the results of which lead to recommending the Detailed Scientific/Technical/Anglo-Saxon Attitude as the most appropriate for the architectural structural tuition at the Faculty of Architecture, CTU Prague, though imploring more constructivist activities has been suggested.