Pavla Melková

Abstract

Procházení památníkem Jana Palacha nás činí součástí tehdejší situace a tehdejší situaci součástí našeho dnešního života. Symboly odkazují k tématům, se kterými se setkáváme v naší každodennosti. Rodinný a civilní kontext připomíná blízkost vlastního života. Památník obsahuje dvě výchozí roviny uvědomění – rozumové poznání i smyslový a emocionální prožitek. Objekt rodného domu vyvolává v první řadě prožití, vnímání, cítění. Nově vystavěný objekt muzea je oproti tomu primárně zdrojem rozumového poznání na základě vystavených reálií a historických interpretací. Charakter stavby, kde nositelem významového odkazu je prostor architektury sám o sobě, je příkladem komunikační schopnosti architektury.