Aplikace spektrofotometrie při stanovení mědi v biomedicíně

Abstract

Tato práce si klade za cíl prozkoumat problematikuspektrofotometrického stanovení analytu současně surčenímklíčových faktorů, jako jsou pH, potřebné množství reagujícího činidla, časová stálost a vlnová délka absorbujícího záření, detekčnílimit, citlivost a rozsah stanovitelnosti a jejich následná optimalizace vedoucí k efektivn ější kalibraci metody. Výstupem této práce je laboratorní úloha z Fyzikální chemie. Výběr vhodné metody byl ovlivněn školními podmínkami její realizace. První je metodapoužívající amoniakem, kteráje časověnenáročná arychlá, ale málo citlivá. Je tedyPOUZEvhodná pro demonstraci fotometrických titrací, jenž slouží právě ke studiu reakce mezi analyzovaným prvkem a reakčním činidlem. Oproti tomu druhá metoda stanovení s kupralem za přítomnosti maskovacích činidel disponující vysokou citlivostí je potenciálně využitelná pro analýzu neznámých vzorků s nízkým obsahem mědi. V této práci je využito třech od sebe odlišných spektrofotometrů, jejichž kombinací bylo dosáhnuto komplexnějších poznatků. Výstupní laboratorní úloha je studiíabsorbujícího systému vedoucí svými otázkami především kdiskuzi spíše než ke konkrétním odpovědím. Ipřes dnešní dostupnost podrobných návodů k metodám spektrofotometrického stanovení je totižnutné daný experiment optimalizovat dle dostupného přístrojového vybavení, chemikáliím a v neposlední řadě podmínkám, v kterých měření probíhá.

The thesis lays emphasis on examining the issue of spectrophotometric determination of analyte. At the same time it detects (determines) key factors as pH , needed amount of reactive reagent, time stability and wavelength of the absorbing radiation, detection limit, sensibility and the extent of scale and its subsequent optimalization which leads to an effective calibration method. The output of this thesis is a laboratory task form the Physical chemistry. The technical conditions of the academic environment influenced the choice of the methods. The first one, the method using ammoniac is not challenging concerning time, but less sensitive. Therefore it's mostly suitable fordemonstrating photometrical titration, which serve for examining the reaction between the analyzed element and the reactive agent. The second method is working with cupral with the presence of masking agent disposed of high sensibility. Compared to the first one, the second method has the potential of being used for analyzing unknown samples with low copper content. Applying three different spectrophotometers helped to achieve a complex knowledge. The laboratory output is a study on absorbing system which is mainly trying to raise questions and discussion rather than answering them. Despite the availability of detailed manuals for spectrophotometric determination, is necessary to optimize the experiment according to the available technology, chemicals and a lso to the conditions in which is the measurement taken.